Jakkoliv jsem se snažila s Novinkami a Seznamzprávy přestat, svoji závislost jsem neukočírovala. Nedokážu totiž odolat zábavě, kterou skýtají. Třeba včera mě nadchl článek o epidemii koronaviru v roce 1890! Ten neměl chybu. Dnes u snídaně mi podobnou radost udělal text o naříkajících podnikatelích, kteří na beton co nevidět zkrachují, protože se utestují doslova k smrti. Říkám si, žádná škoda, bez takových hlupáků bude na světě zase o něco líp. Neumím si totiž představit, že nějaký rozumný podnikatel, který si zaslouží ucházet se o přízeň zákazníků, DOOPRAVDY svoje zaměstnance testuje anitgenními testy a pak výsledky práská hygieně a posílá svoje zaměstnance dobrovolně do karantén, aby tím ohrozil byznys, ale zůstal odpovědným a poslušným chráničem.

Některým podnikatelům v Česku nevyhovují vládní opatření spojená s covidem, která podle nich přinášejí více škody než užitku. Zejména pokud musejí posílat do karantény zdravé zaměstnance, kteří přišli do kontaktu s rizikovou osobou.

Když pravidla nevyhovují, proč je respektují? Proč testují, proč požadují po zákaznících potvrzení fiktivní bezinfekčnosti, proč buzerují, proč žádají po zaměstnancích očkování? Proč? Každý má přitom od počátku celé pandemické šaškárny zcela jednoznačnou volbu, jestli bude či nebude směšná „protivirová“ opatření poslouchat. Já sama jsem kupř. nikdy nebyla na žádném antigenním ani PCR testování. Stejně tak nikde nebyly ani jednou moje děti a ani můj muž se testovacího laboratorního divadýlka neúčastní. Nějak k tomu nevidíme důvod, ale kdo má chuť živit hydru, nechť tak činí, ale pak ať si na vlastní blbost nestěžuje.

Nemám dávno ani kapku soucitu s těmi, kdo se podvolují a slepě následují příkazy státu, jakkoliv jsou nelogické. Vím, že střední a drobní podnikatelé táhnou ekonomiku a na začátku jsem se jich zastávala. Když ale sami neprojevili žádnou životaschopnost a žádnou vůli se o sebe sama a o všechny ostatní bít, zlomila jsem nad nimi hůl. Dnes si říkám, ať přijde, co přijít má. Doufám už jen, že když se právě teď láme chleba a dojde k obrovským společenským změnám, poteče jen tolik krve, kolik je nezbytně nutné a nový světový řád, ke kterému lidstvo nakonec dospěje, bude ten ze všech možných nejlepší. Musím uznat, že ten náš starý byl pěkně pitomý, když dovolil, aby se přihodilo všechno zlé, co se za poslední léta stalo. Přežít už opravdu nemohl.

%d bloggers like this: