Vzorní chrániči, s ministrem Blatným v čele, dnes málem pukli zlostí, když se restaurace Šeberák už podruhé otevřela hostům navzdory všem nesmyslným opatřením a svévoli sloužícím strážcům zákona. Na sociálních sítích i v médiích se „odborníci“ mohli přetrhnout v hodnocení, jak to má provozovatel jisté, že se bude prohýbat pod tučnou pokutou. Sami jsme si to původně mysleli. Je to ale jinak. Krizový zákon je ve skutečnosti celkem bezzubý.
Co hrozí podnikatelům za porušení vládních opatření?
Krizový zákon zná přestupky fyzických osob, k těm se ale vrátíme později. Pokud jde o právnické osoby a živnostníky, § 34a zná přestupky, za které je možné uložit pokutu až 3 miliony korun. To zní strašidelně. Podstatné ale je, za co je možné pokutu uložit.
Podle odstavce 1 se přestupku odpustí dopustí podnikatel tím, že se v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti. To se hospodských opravdu nedotýká.
A co odstavec 2?
- Podle písmena a) sankcionují osoby, které jsou zahrnuté v krizovém plánu a nesplní povinnost podle § 29 odst. 2 (povinnost poskytnout podklady)
- Podle písm. b) sankcionovat ty, kdo nesplní povinnost podle § 29 odst. 3 (poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení)
- Podle písm. c) sankcionovat toho, kdo nesplní povinnost podle § 29 odst. 8. (zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.)
První odrážky se na restaurace zjevně nevztahují. Stejné to je s tou třetí, protože zde jde o povinnosti typu zákaz nabývání peněžních prostředků v cizí měně, provádění plateb z České republiky do zahraničí, nebo ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí, tedy o povinnosti, které se ukládají typicky v rámci válečného stavu ve vztahu k nepřátelské zemi.
Ano, konstrukce sankcí podle krizového zákona potvrzuje, že vláda není vůbec oprávněna k plošnému zavírání provozoven, protože pro samotné podnikatele v něm žádná sankce za porušení krizového opatření vydaného podle § 6 odst. 1 není!
Co hrozí fyzickým osobám?
Nepříjemné to pro podnikatele může být také tehdy, pokud jim sice pokutu uložit není možné, ale pokutováni mohou být zákazníci. Přestupky fyzických osob jsou v § 34. Tam skutečně je možné uložit pokutu až 20 tisíc Kč za porušení povinnosti „strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu“.
Pokud se někdo nachází v provozovně, kde je krizovým opatřením zákaz pobývat, tak přestupek spáchá. Ano, je to evidentně. Tak, alespoň do doby, než se k opatřením vyjádří soudy.
Osobně bych se ale nedivil, když by v sobě provozovatelé restaurací, kteří jsou oproti jiným tak diskriminačně ničeni, zase probudili podnikavého ducha a pořídili si živnostenské oprávnění třeba na prodej květin nebo drogistického zboží. Pokud totiž ve své provozovně (původně jen restauraci) budou prodávat jiné zboží, tak zavřeno mít nemusí a zákazníky, kteří si přišli koupit květinu nebo kartáček na zuby za přítomnost v provozovně postihnout nelze.
A co roušky?
Výše jsme se zabývali pouze zákazy a sankcemi podle krizového zákona. Ministr Blatný a naše bdělá média ale poukazovali také na to, že v Šeberově se lidé mohli odpustit také porušení opatření ministerstva zdravotnictví, kdy podle zákona o ochraně veřejného zdraví je možné uložit pokutu až 3 miliony korun.
Ano, ve vnitřních prostorách staveb je zatím stále platná povinnost nosit roušky (byť soud už dal najevo, že takto to ministerstvu trpět nebude). Ministr nám ale do toho opatření naštěstí dal také řadu vstřícných výjimek. Tak třeba hned ze začátku, pod písmenem t), najdeme výjimku pro „zákazníky provozoven stravovacích služeb v době konzumace potravin a pokrmů včetně nápojů, a to za podmínky, že zákazník sedí u stolu“.
No vidíte, takže když lidé budou sedět u stolu a třeba si prohlížet katalog těch kartáčků na zuby a u toho budou konzumovat něco dobrého, tak vlastně ani roušku mít nemusejí!
Můžete namítat, že v drogerii nebo květinářství přece lidé u stolu nesedávají. To je pravda, dříve to tak nebylo, ale nepodařilo se mi dohledat žádný předpis, který by něco takového zakazoval. A není snad dnes jiná doba, než byla dříve? Naštěstí ale ke zlosti všech mocipánů pořád platí jeden z hlavních principů Listiny základních práv a svobod, které my občané vykonáváme a stát to může tak leda strpět: co není zákonem zakázáno, je dovoleno.
Navíc je v krizovém zákoně ještě jedna krásná větička. O té se pobavíme víc příště, ale dáme vám ochutnat: § 31 odst. 4 zákon ač. 240/2000 Sb.:
Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem.
Závěrem
Samozřejmě se dá očekávat, že správní orgány se budou snažit, podobně jako školy nebo zaměstnavatelé, zneužívat obecných ustanovení v zákonech (např. v živnostenském zákoně nebo v zákoně o některých přestupcích nebo dokonce v trestním zákoníku) o tom, že je potřeba chránit zdraví. Vyděsit a zastrašit odvážné je zapotřebí – nikdo přece nebude vystrkovat růžky. To by tak hrálo. Také se možná teprve soudy budou muset vypořádat s otázkou, zda by nemohlo být aktivováno ustanovení o nepřímém pachatelství (§ 13 odst. 3 zákona o přestupcích).
Nemůžeme proto předvídat, porušení jakých předpisů, může být provozovatelům vytýkáno. Na druhou stranu máme i nyní čest s onemocněním, které je srovnatelné se chřipkou, a tak bychom tak němu také měli přistupovat.
Nezapomeňme také, že to jsou především soudci Ústavního soudu, kdo nesou zodpovědnost za mizérii, v které se nyní nacházíme. To oni ze své slonovinové věže odmítli přezkoumávat opatření vlády a vystavili jí bianco šek.
Aktualizace: Článek byl platný pouze do konce nouzového stavu 11. 4. 2021. Pandemický zákon upravuje pokuty také pro podnikatele a s ohledem na riziko likvidačních pokut je na místě postupovat nanejvýš obezřetně.