Jak víte, Stav bez nouze po dvou letech končí. Mrzí mě to, doufala jsem v jiný vývoj. Bohužel mne přemohly lži a falešné pozlátko. Co se dá dělat, lidi si holt vybrali, komu chtějí naslouchat a já to nejsem. S tím se nedán dělat nic, prostě jen musím zkusit něco jiného a jinak. Dělat dál covidí tematiku by bylo v tomto rozložení sil v „odboji“ jen zbytečným plýtváním energie. Navíc si ani nemyslím, že je to v tomto okamžiku užitečné z jakéhokoliv úhlu pohledu. Covid je mrtvý (měli jsme proti němu bojovat před dvěma roky, ne až teď), jen ještě najisto nevíme, co bude žít po něm. Dobro a pravda to nejspíš nebudou.
Setkání v Brně každý druhý čtvrtek probíhají. Stejně tak setkávání eleutheriánů každou první neděli v měsíci.
Čistě právní boj, ve kterém samozřejmě pokračujeme, sledujte na blogu Davidovy advokátní kanceláře.
Na Blogosféře Echo budu mít od příštího týdne blog. Můžete ho sledovat.
Dnes jsem se probudila brzo a zatímco zlé štěně bylo přisáté jako klíště k mým zádům a hluboce oddechovalo a mávalo zuřivě prackami ze spaní, přemýšlela jsem, co by mohlo být užitečné, když moje angažmá v covidu skončilo prohrou na celé čáře. Věřím, že i když to teď nevypadá dobře, o svobodu se bude bojovat, jako již celá tisícíletí, dál.
Zaregistrovala jsem si tedy novou doménu. Webu jsem dala jméno „Svoboda za humny“. Namísto komiksu bude na webu, který se už už rodí, jednoduchý obrázek. Ráda ho používám.
V právním světě se pořád něco děje, co ohrožuje svobodu. Říkala jsem si, že když nic jiného než to právo neumím, musím se mu holt věnovat dál a dál. Myslím, že umím celkem dobře převyprávět rozsudky ze soudní hatmatilky pro normální lidi. Web se tedy bude nadále věnovat právu a svobodě, ale v mnohem širším měřítku než jen v uzounkém covidovém půrzoru. Docela se těším.
Mějte se dobře a hodně sil a třeba někdy na viděnou na www.svobodazahumny.cz!
P. S.: Se Stavem bez nouze to byly zajímavé dva roky.
