Víte, že si tu a tam stěžuju na to, že NSS nerozhoduje dost rychle. Jindy, jako třeba dnes, si zase říkám, že by bylo lepší, kdyby ko*oti drželi pusu a zalezli někam hodně hluboko. Co jiného totiž napsat k dnešním dvěma soudcovským perlám?
David měl možnost zastupovat společnost provozující multikina a jedno společenství vlastníků jednotek – oběma subjektům se nepozdávalo, že mají kontrolovat, zda lidé splňují nablblá pravidla pro tzv. fikci bezinfekčnosti. Díky tomu NSS dostal další (kolikátou už?) možnost ukázal, jaká že banda právních lotrů to je.
V případě SVJ šlo o následující:
Navrhovatelem uplatněnou argumentaci lze v projednávané věci rozdělit do několika hlavních okruhů. Navrhovatel především zpochybňuje možnost odpůrce daným způsobem stanovit soukromým osobám povinnost kontrolovat naplňování protiepidemických opatření a zjišťovat informace o zdravotním stavu (přenést na ně v tomto ohledu výkon veřejné správy). Vedle toho poukazuje na nepřípustnost plošných opatření omezujících zasedání orgánů právnických osob bez ohledu na lokální epidemickou situaci. V neposlední řadě pak namítá neodůvodněné (diskriminační) rozlišování mezi různými aktivitami, při kterých dochází k setkávání osob, a související povinnost některých provozovatelů (organizátorů) kontrolovat splnění podmínek podle čl. I. bodu 16 opatření.
V případu multikina šlo o následující:
Z návrhu v dané věci vyplývá, že navrhovatelka dovozuje svoji aktivní procesní legitimaci z toho, že jí napadené mimořádné opatření stanoví povinnost provádět u návštěvníků kin kontrolu splnění podmínek tzv. bezinfekčnosti a vykázat osoby, které podmínky nesplňují. Takto stanovené povinnosti a podmínky vstupu návštěvníků vedou k poklesu jejích tržeb. V dalších bodech dále (bez výslovné souvislosti s aktivní legitimací) poukazuje na to, že je v důsledku mimořádného opatření diskriminována oproti některým jiným provozovatelům, na jejichž zákazníky obdobné podmínky kladeny nejsou, jakož i to že jsou činěny rozdíly i mezi různými skupinami návštěvníků kina podle toho, zdali a jaké podmínky tzv. bezinfekčnosti splňují.
A co na povinnost provozovatelů kontrolovat fikci bezinfekčnosti řekl NSS? Ani se neptejte.
Tato námitka však není důvodná, neboť právě § 2 odst. 2 písm. e) pandemického zákona umožňuje stanovit podmínky konání akcí, které snižují riziko přenosu onemocnění. Takovou podmínkou může být i stanovení povinností (viz bod [65] výše již označeného rozsudku sp. zn. 6 Ao 11/2021), v kontextu nynější věci konkrétně na jedné straně povinnost splnit podmínky dle čl. I bodu 16 opatření pro účastníky zasedání a na straně druhé související povinnost provozovatele (právnické osoby) plnění takových podmínek kontrolovat.
Milí zlatí, fakt máte dojem, že při této nádherné kooperaci mezi mocí výkonnou a soudní, při tomto souzvuku mezi NSS a ministerstvem zdravotnictví, kdy NSS pokryje jakoukoliv levárnu, nás může nějak výrazně ohrozit novelizace Pandičky? Já ne. Vláda může už nyní dělat cokoliv, prostě cokoliv, a NSS jí to odkývá.
Kdyby vás zajímalo víc, tak „slušně“ a bez kojotin o tomto problému píše Česká justice.
Článek najdete i na Advokátním deníku.