S povinností podrobit se testu je to komplikované. Ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví to nevyplývá jednoznačně. Základem je § 64 tohoto zákona. Podle něj platí, že fyzická osoba, která onemocněla infekčním onemocněním nebo je podezřelá z nákazy, je mj. povinna se podrobit laboratornímu vyšetření. Povinnost uloží krajská hygienická stanice.

Je zjevné, že nepodrobení se testu mělo být přestupkem. Přestupky na úseku předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a předcházení vzniku jiného ohrožení zdraví upravuje § 92k zákona o ochraně veřejného zdraví. Přestupky fyzických osob jsou upraveny v odst. 6. Tam ale není přestupek, který by se týkal testování. Proto je možné, že se na situaci vztáhne § 92n – přestupky na úseku zajištění plnění oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví. Proč právě toto ustanovení?

Podle § 82 odst. 2 písm. l) zákona o ochraně veřejného zdraví mohou KHS (značně obecně) rozhodovat o opatřeních k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a jejich ukončení; organizovat, řídit a popřípadě i provádět opatření k předcházení vzniku a zamezení šíření infekčních onemocnění a v tomto rozsahu též usměrňovat činnost poskytovatelů zdravotních služeb a kontrolovat ji. Přestupkem podle § 92n odst. 1 písm. i) je nepodrobení se takovému opatření. Za opatření proti šíření infekčních nemocí zřejmě může být považován test na toto onemocnění.

Je to podle našeho názoru jediné ustanovení, které (s přimhouřenýma očima a v neprospěch občanů) umožňuje trestat nepodrobení se testům.

Podle § 92n odst. 3 písm. a) lze i za tento přestupek (stejně jako za nenošení roušky) uložit pokutu až 3.000.000,-

Domníváme se, že je možné odmítnout nasální stěr a požadovat test ze slin nebo jen výtěr z krku, popř. jiný dostupný test.

O tom, že není třeba bezhlavě testovat každého, se dozvíte na stránkách amerického CDC.

Pokud odmítnete test, bude vám nejspíše krom případného uložení pokuty nařízena také karanténa. Otázkou je, jakým způsobem bude rozhodnuto o ukončení karantény. Mimořádné opatření na takovou situaci nereaguje. Logické by bylo, aby se postupovalo tak, jako by osoba pozitivní test měla nejpozději 10. den od kontaktu s nakaženou osobou.

Pokud by nebyl zřejmý kontakt s nakaženým, měli jste příznaky a z nějakého důvodu se dostali do spárů KHS a při tom všem si troufli odmítnout test, je podle nás vhodné postupovat, jako byste měli pozitivní test od propuknutí příznaků. V případě, kdy má osoba pozitivní test a příznaky, trvá izolace po dobu příznaků a ukončuje se v okamžiku, kdy je osoba 3 dny bez příznaků. Izolace se v těchto případech ukončuje bez testu. Není zřejmé, proč postupovat jinak, když by osoba test odmítla.

Faktem zůstává, že v karanténě budou nejčastěji zcela zdraví lidé bez jakýchkoli příznaků nemoci a bez toho, aby jejich stav vůbec zhodnotil praktický lékař.

Doporučujeme, aby se dotčení proti nařízení karantény u „nemoci“ bez jakýchkoli příznaků bránili soudně.

Doplněno s ohledem na to, že tát tlačí na lékaře, aby posílali lidi na testy (26. 10.)

Lékařům dává pravomoc § 67 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s § 64. Není jasné, jakou formou tak musí lékaři učinit, tj. zda stačí telefonát nebo SMS. Podle§ 67 odst. 3je opatření závazné ode dne jeho prokazatelného předání fyzické osobě. Záznam o nařízení tohoto opatření je součástí zdravotnické dokumentace fyzické osoby (jak se zakládá do dokumentace telefonát a jak třeba SMS? Může si lékař telefonát nahrát? A co GDPR? A víte jistě, že vám volá zrovna lékař? Neměli byste mít v ruce spíš „papír s razítkem“, který vám vydá přímo on v ordinaci, až vás prohlédne a shledá k takovému postupu důvod?).

Podle § 67 odst. 4 se může občan proti protiepidemickému opatření bránit návrhem na přezkum do 3 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání. Jak by se někdo mohl bránit proti obsahu telefonátu, který ani nemá nahraný? Je skutečně možné předat tak vážnou informaci SMS, kterou si ani nemusíte přečíst já sama třeba nečtu všechny SMS, které mi chodí. Je vaší povinností denně sledovat mobil nebo e-mail? Proto si myslíme, že předání má proběhnout fyzicky v ordinaci lékaře, písemnou zprávou, a úkon má být odůvodněn, aby se proti němu dalo bránit.

%d blogerům se to líbí: