„Čau lidi. Od pondělí 30. 3. 2020 nula nula nula nula se ruší náhrady mzdy zaměstnancům. Už nikdo nic nedostanete. Berte to v klidu, je třeba to teď tak kvůli válce udělat. Já třeba taky nedostávám náhrady mzdy. Nemáme peníze, stejně jste jako jen černí pasažéři, prosím vás, a to se mě ptali v Jablonci, když jsem tam byl na výstavě, a já jsme jim řekl, ano, zaměstnanci teď jen natahují pracky a přitom se celej den jen flákají, odpracují sotva pár hodin a pak mají jen pauzy na cigárko a ještě celej den jsou na netu. Takže jsem řekl stop, sorry jako.“
Asi tak si můžete, milí zaměstnanci, kteří ještě máte dojem, že jste na stabilním pracovním místě, představit stávající situaci podnikatelů. Ze dne na den se dozvíte, že nedostanete ani korunu. Spravedlivé, že? No ale jistě jste se v tučných letech po vzoru našeho státu zásobili, nemáte hypotéku, neplatíte nájem, neživíte děti, takže s nulovým příjmem bez problémů vyjdete a můžete sedět doma a koukat na ČT 3 třeba ještě dva roky, než se otevřou dveře bytů a možná i hranice. Souhlasíte, milí zaměstnaní spoluobčané?
AKTUALIZACE: Právě dnes poslala Asociace malých a středních podniků a živnostníků vládě několik návrhů k řešení koronavirové krize. Dobře sledujme, jak vláda zareaguje. Hodně to vypoví o tom, jak si svých podnikatelů váží.
S velkým zájmem jsme si dnes přečetli blog Antonína Staňka. Autor by se dobře uplatnil jako dopisovatel Rudého práva, za podobnou štvanici na třídního nepřítele – podnikatele – by se nemuseli stydět ani ti správní kádrovači za dob Ženy za pultem, kdy Švorcová s Menšíkem svorně lamentovali nad zlotřilými „živnostnickými manýry“. Podnikatelé holt v myslích mnohých spoluobčanů umí věci jen začachrovat, přesně jak se domnívala Anna Holubová. Pan Staněk dobře ví, na jakou strunu pokřivených charakterů zahrát.
Pan Staněk musí také moc dobře vědět, o co při tom „kraválu“, jak pejorativně označuje zděšení mnoha lidí nad neuvěřitelným úskokem vlády (který navíc podle skutečných expertů na právo, a ne Schillerové, nepovede k výsledku, za který se Babiš modlí), šlo. Je smutné, že navíc slučuje mnoho věcí do jednoduchých heslovitých výkřiků, jen aby dosáhl kýženého efektu naprostého znechucení nad podnikateli. Kdyby vláda jednala s podnikateli čestně a uvolnila podobné balíky peněz (poměrně, samozřejmě) na záchranu těch, kdo zajišťují místa pro zaměstnance nebo se živí sami, jako se zatím stalo v normálních evropských zemích, nemusela se vůbec žádná diskuse konat. Málokterý podnikatel by se chtěl se státem soudit, když by měl naději na přežití v době, kdy mu vláda svým rozhodnutím zcela zamezila podnikat. Takto ale každý pochopil, že je hozený přes palubu. Kdo by se v době bojů s neviditelným nepřítelem staral o to, jak to bude s ekonomikou a těmi, co přežijí.
Nechápali jsme, proč je správné, že stát přispívá na mzdy zaměstnanců a na udržení podnikatelů ne. Nedávalo to smysl. Ale po přečtení diskusí na Facebooku našeho skladatele dadaistických básní jako je známé dílo „My chceme zase motýle“, se už nedivíme. Většina jeho voličů má o podnikání hrubě zkreslené představy. Každý podnikatel, kdybyste to nevěděli, jezdí zásadně v SUV té nejlepší kvality, má vilu s bazénem, jezdí na čtyři dovolené na Maledivy, jí jen šneky nadívané kaviárem a vůbec, ale vůbec přitom nemusí pracovat, natož aby snad dodržoval nějakou pracovní dobu. A daně, ty rozhodně nikdy neplatí. Tak proto podnikatelé Babiše nezajímají. Jeho voliči je totiž stejně jako soudružka Anna Holubová z duše nenávidí.
Teď je načase začít vzývat všechny svaté. Pámbů s námi a Babiš pryč.
P. S. K zamezení dojmu, že jde o šíření poplašné zprávy v této zvláštní době zdůrazňujeme, že vše je při starém. Jen nezaručujeme, kolik nových opatření stihla vláda nebo ministerstvo zdravotnictví zase vydat. Hlavně nejezte italské špagety, špaňelské jahody ani německý eintopf.