Žalujeme stát, že nás nechrání před spalničkami!

Když jsme se letos začali zajímat více o viry (shodou okolností se o nich učila i dcera v rámci distanční výuky, ale tu nejvíc zaujala vzteklina, ta má vážně něco do sebe), přečetli jsem si hodně i o spalničkách. Jakkoli mne medicína vždycky zajímala, nevěděla jsem do dnešních dnů, že jsou spalničky tak nebezpečné. Posuďte sami.

Následky spalniček

Spalničky jsou jedním z nejzákeřnějších virů. Opakovaně propukají strašlivé epidemie a nakazí se jimi statisíce lidí ročně. Jsou děsně nakažlivé – jen považte, že jejich reprodukční číslo není nějaká usmolená jednička nebo 1, 4, ale 12-18!!! Já se vážně bojím. A mám čeho!

„Komplikace se vyskytnout u 30 % dětí a dospělých nakažených spalničkami. Patří mezi ně infekce ucha a průjem. Potenciálně závažnou komplikací je pneumonie (zápal plic), která u některých pacientů nakažených spalničkami vede k úmrtí. Je nejčastější příčinou úmrtí v souvislosti s tímto onemocněním. Míra úmrtnosti u spalniček je 1–3 osoby z 1 000 případů, přičemž nejvyšší je u dětí mladších pěti let a u jedinců s oslabenou imunitou.„

To ale není vůbec všechno! Věděli jste, že spalničky jsou vážně fikané? Umí jedno kouzlo – napadnou organismus, zdá se, že jste po prodělání nemoci v pořádku, ale za pár let virus udeří znovu.

„Pověst banálního dětského onemocnění, které neznamená nic jiného než pár dní v posteli, mají spalničky zcela neprávem. Ukazuje to nová studie zaměřená na fatální komplikaci spalniček označovanou jako subakutní sklerotizující panencefalitida, při níž spalničkový virus pomalu napadá centrální nervový systém dítěte, až nakonec dojde k úmrtí. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a drtivá většina nemocných umírá během tří let od manifestace choroby. Jak upozorňuje americký deník The Washington Post jedinou prevencí je v tomto případě očkování, které chrání jak očkované, tak díky kolektivní imunitě ty, kteří očkovaní být nemohou. Týká se to zejména dětí mladších 12 měsíců, které vzhledem ke svému věku ještě nemohou být očkovány, a současně u nich nevyšší riziko fatálních komplikací spalniček.“

Jako laik netuším, co může být subakutní sklerotizující panencefalitida, ale zní to rozhodně o dost strašněji než následky, které jsou připisovány covidu.

Epidemie jedna za druhou

Podle stránek ministerstva zdravotnictví „spalničky v Evropě v roce 2018 dosáhly rekordního počtu nemocných. Pokud hovoříme o celé Evropě, bylo v tomto roce zaznamenáno celkem 82 596 případů, zatímco v letech 2009-2017 se počet případů pohyboval mezi 5 273-33 254. Velkým rizikem jsou zejména neočkované „kapsy“ v populaci, kde zavlečení viru odstartuje zpravidla nekontrolované epidemické šíření. Postiženo bylo 47 z 53 zemí a počet zemřelých dosáhl 72. Pro srovnání s rokem 2017 to bylo 21 315 případů a 35 úmrtí, v roce 2016 byl naopak rekordně nízký výskyt 5 273 případů„.

A pozor – „za epidemii je podle Regionální verifikační komise WHO pro eliminaci spalniček a zarděnek považován výskyt dvou a více laboratorně potvrzených případů spalniček, které jsou v časové, epidemiologické nebo virologické souvislosti.“

Můžete po přečtení tak děsivých informací zůstat klidní? Já ani náhodou. Dodnes jsem se bála nejvíc rakoviny, vládkyně nemocí a matky hrůz, ale teď už vím, že zlo je někde tam venku.

Vyvanutá imunita

Můžete namítat, že proti spalničkám máme očkování. No to máme proti covidu taky. Jenže očkování proti spalničkám na rozdíl od toho covidového není tak dokonalé. Po pár letech má dost lidí tzv. vyvanutou imunitu (na rozdíl od těch, kdo spalničky v dětství prodělali, ti si pískají).

„V ČR se za imunní považují řádně očkované osoby se zdokumentovanou dvou dávkovou imunizací, která proběhla v souladu s českou legislativou. Do konce roku 2017 byla první dávka vakcíny aplikována od prvního dne 15. měsíce života věku dítěte a druhá za 6 až 10 měsíců po aplikaci první dávky. Nová legislativní úprava platná od ledna 2018 dosavadní očkovací schéma mění. První dávka se aplikuje nejdříve první den třináctého měsíce po narození dítěte, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce věku dítěte. Podání druhé dávky se provede od dovršení pátého roku věku dítěte do dovršení šestého roku věku dítěte. Je ovšem nezbytné zmínit, že i mezi řádně vakcinovanými osobami se, díky postupnému snižování hladiny postvakcinačních IgG protilátek, vyskytuje určité procento vnímavých osob. Sérologické přehledy 2013 ukázaly, že ve věkových skupinách vakcinovaných osob, je vnímavých osob, tedy osob bez IgG protilátek proti spalničkám, 2 % u 25 – 29letých, 14 % u 30 – 34letých, 17 % u 35 – 39letých a 23 % u 40 – 44letých.„

„V této souvislosti jsme konfrontováni i se skutečností, že některé osoby, které byly v minulosti řádně očkovány, mohou spalničkami onemocnět. Klinický obraz u očkovaných osob může být různý; od inaparentní infekce až po manifestní onemocnění, které však bývá mírnější či atypické, což může vést k opožděné diagnostice a dalšímu možnému šíření viru.“

Nefunkční očkování ve spojení s tím, že mnoho nakažených jsou tzv. asymptomatičtí přenašeči, tj. nikdy nevíte, kdy zrovna vy budete mít smůlu a potkáte někoho, kdo bude bezohledně prskat virus sem a tam, je prostě příliš velké riziko nechat virus jen tak bez povšimnutí v populaci.

„K přenosu dochází pomocí kapének či slin. Bránou vstupu viru do organismu je sliznice nosohltanu. Virus může být ze slin izolován, proto může být člověk nakažlivý, až 7 dní před a 8 dní po objevení se klinických příznaků onemocnění. Přesto za nejvíce nakažlivého je považován nemocný v době počátku otoku slinné žlázy. Nakažlivý je však i člověk s asymptomatickou infekcí.“

---

Podle veřejného zdraví je povinností státu přijmout mimořádná opatření i v době, kdy jen hrozí riziko epidemie. To u spalniček zjevně hrozí imrvére. Tak na co čekáme? Za 14 dní může být pozdě! Stát by to měl všechno zavřít hned i kvůli spalničkám a už nikdy neotevřít, protože ten virus nějak nechce vyhynout!

Stát všechno zanedbal

Díky koronaviru jsme pochopili, že je možno proti virům činit záludná opatření, která vedou zcela jistě v nějaké nejbližší budoucnosti k vyhubení těchto zlých mikroorganismů. Proto státu velmi zazlíváme, že nás po dlouhá desetiletí tak zanedbával a ohrožoval naše zdraví a životy, ačkoli právo na zdraví a na nesmrtelnost je naším jediným ze všech základních lidských práv.
Proto jsme se vší vážností podali na stát žalobu, kterou se domáháme, aby soud konstatoval, že nepřijetím dostatečných protiepidemických opatření se stát dopustil nezákonného zásahu.

Je přece každému nad slunce jasné, že jsme měli dávno žít v totálním lockdownu, protože jediný zachráněný dětský úsměv stojí za to, abychom nechodili „14 dní“ (rozuměj 14 let nebo na doživotí) do hospody a odepřeli si návštěvy příbuzných nebo něco tak přízemního jako je vzdělání děcek či dokonce trapnou záležitost jménem výdělek.

Stát měl dávno zakázat cestování, protože spalničky sem bez diskuse tahají ti, kdo trajdají po všech čertech, a taky pracovníci z chudších zemí (no, tohle už bych vlastně neměla psát, ČR je teď taky pěkně chudá). Bylo povinností státu donutit dospělé, aby pravidelně podstupovali testy na protilátky nebo se nechávali dobrovolně povinně očkovat. Není přeci možné dopustit, aby člověk šel jen tak do restaurace a tam na něj někdo bezohledně prskl virus, který ho může klidně zabít nebo ho donutí strávit několik dní v posteli s horečkou a zápalem plic. Vzhledem k tomu, že se spalničky kapénkově, mělo být povinností každého ohleduplného člověka nosit roušky. Non stop.

Eliminace veškerých rizik

Žijeme v době, kdy touha po absolutní ochraně života a zdraví přesahuje všechno ostatní. Protože ve Velké Británii již uznali, že děti umírají na znečištěné ovzduší, a je jasné, že se s tím musí něco dělat, doufáme, že soudy posoudí naši žalobu jako důvodnou a uznají, že nás, občany, musí stát absolutně (a absolutisticky) chránit v každém každičkém okamžiku. Ostatně náš Ústavní soud už ukázal cestu, když pro naše dobro rozhodl, že se nikdy a v žádné restauraci už nebude kouřit, i kdyby s tím souhlasili všichni, kdo se v daném čase na daném místě budou nacházet a byli to jen samí silní kuřáci.

Stejně tak Ústavní soud rozhodl, že neexistuje domovní svoboda, když jde o tak závažnou věc, jako je spalování nevhodných materiálů v kotli. Zkrátka zdraví vám stát ochrání, ať chcete nebo ne. Jen nějak zapomněl zajistit, aby lidi nebyli obludně obézní, aby neměli cukrovku II. typu a aby přijali odpovědnost za svoje tělo a jeho stav.

Ptáme se sami sebe, kam až můžeme zajít v požadavcích na ochranu? Co tak zakázat diesly, protože znečišťují ovzduší, zamezit lidem v lyžování a ježdění na kole, protože občas u toho někdo zemře nebo se aspoň zmrzačí (anebo zraní či zabije někoho jiného), taky by bylo možno zakázat plýtvání vodou, protože sucho je nebezpečí pro nás pro všechny či nákup oblečení, jehož výroba je také pro planetu zatěžují, jak jsme se dozvěděli od plnoleté Grety.

Vůbec nejlepší by bylo vybudovat pro každého polstrovanou kukaň a vyhlásit nouzový stav z důvodu existence lidského druhu, protože sám život je zkrátka dost nebezpečný a obvykle končí nežádoucí smrtí.

Spalničkovou žalobu najdete zde.