Přiznám se, že jsem strašný ignorant. Znám tak málo věcí, na tolik otázek nedokážu odpovědět a nemám žádnou pořádnou představu o tom, jak funguje svět. Vždycky jsem si přála mít domek ze 70. let, znáte to, takový ten s jedním patrem a k němu barevný plot a žít úplně obyčejně, všedně a radovat se jen z prostých věcí. Nicméně náš svět je tak složitý, že prostor pro obyčejné věci mizí. Zbývá jen chaos a údiv nad tím, co všechno je možné. Možná, že je moje až bizarní nevědomí podmíněno tím, že nečtu „konspirační weby“. To bych teprve měla materiálu k přemýšlení!
Shodou okolností jsem se pár měsíců před covidem dozvěděla více (ano, až tak nevědomá já jsem – věděla jsem samozřejmě, že něco takového existuje a probíhají výzkumy, ale dál jsem nepátrala) o využití nanotechnologií v medicíně. Zaujalo mne to, to nepopírám.
Větším šokem pro mne ale bylo, když na Echu vyšel článek o Číně (vždycky je to Číně, že, nebo Rusko a všichni svorně věříme, že v „demokratickém světě“ se nic takového neděje, ehm) a o tom, jak „vytěžuje“ genetické informace posbírané od těhotných. O využití genetických dat v marketingu, například, vyšlo samozřejmě mnoho odborných textů, jak jsem, opět se zpožděním, zjistila.
Ještě větším překvapením pro mne bylo, když jsem si na titulce některého média, už nevím kterého, přečetla, že Saudská Arábie drony „přivolává déšť“ a mění počasí. Urputně jsem se bránila sdělení, že by snad bylo možno vyvolat tornádo či tlakovou níži jako je ta v Německu „strojově“. To přece není možné, křičí všechny buňky v mém mozku! To musí být blbost, brání se. Ale ten článek je tady a další jsou k dohledání. Zase je samozřejmě tím arcilotrem, který si hraje s počasím, Čína. Ale červíček hlodá – co dělají USA? Co EU? Nějak k nim nemám důvěru.
Lidi, já vím, že kdybychom byli ve válce (já si myslím, že jsme přímo vprostřed opravdu hnusného konfliktu), bylo by možné prakticky cokoliv. Nicméně to, co si člověk přečte (a jde o zdroje, o kterých ani nezarputilejší svědek covidův nemůže říct, že jsou snad konspirační), to je nepříjemné a když o tom přemýšlíte, tak trochu cítíte, že se vám ježí chlupy na zátylku.
P. S.: No ano. Objevuju svět jak malé dítě. Do nedávna pro mne bylo maximálně interesantní to, že počítač dokázal porazit člověka v GO. To mi přišlo strašidelným způsobem fascinující… No a teď se dozvídám o dalších a děalších šílenostech, ve kterých už buď žijeme, nebo nás čekají. Pro ty, kdo mne po přečtení tohoto textu, v němž se přiznávám ke své neuvěřitelné hlouposti a laxnosti, považují za úplnou blbku, mám omluvu: Mrzí mne to a budu se snažit zjišťovat si víc a víc informací o tomhletom složitém světě. Pěstování zeleniny, pití piva a chování slepic se holt odkládá na neurčito. Až po válce…