Docela se bavím tím, že se teď, po dvou letech, vyrojilo tolik nejrůznějších aktivistů a já nevím čeho, kterým došlo, že jednání vlády ve vztahu ke covidu asi není úplně košer. Vůbec nechápu, kde všichni tito lidé byli před dvěma lety? Na chalupách si užívali lockdown? Může mi to někdo nějak logicky a racionálně vysvětlit? Mysleli si snad, že chrání a šili roušky? A teď chodí a rozdávají rozumy a tváří se, že KONEČNĚ někdo pochopil, že to s covidem je špinavá hra a začal to řešit? Kde žili doteď? Na Marsu? Je mi jasné, že bych si od toho všeho měla držet distanc, jinak se budu zase jen vztekat nad nespravedlností světa, vesmíru a vůbec, protože lze předpokládat, že ti praví vykukové teprve přijdou, že politikové a různí jiní pohůnci vytáhnou do boje proti covidím opatřením, i když tomu vůbec nerozumí, že umělci budou předstírat, jak byli vždy na straně svobody a stejně jako ti, co za bolševika točili filmy jako diví, po revoluci vykládali moudra o demokracii, i nyní mnozí převlíknou kabát a bude. Nejsmutnější na tom všem podle mne je, že se zase chodí s křížkem po funuse, neboť se zdá, že covidu už dávno zvoní hrana a bylo by třeba řešit úplně jiná témata. Jenže to napadne málokoho, i když mezi námi žijí tací (a tím ani omylem nemyslím sebe), kteří vidí dál a chápali už dávno, kde leží zakopaný pes. Měli bychom jim naslouchat.

Abyste chápali, já jsem jednoduše zklamaná z toho, že lidé dva roky mlčeli a nechali hydru vyrůst. Nenastavili jsme žádná pravidla a to, že se teď řeší jen jakási drobná výseč, nesmysl typu povinného očkování, to je prostě a jednoduše absurdní. Je pozdě a navíc se řeší to, co je nejméně důležité. Kdyby se lidi ozvali hned v březnu 2020 a kdyby žádali řádné nastavení systému, mohli jsme mít definováno, co se v situaci, v jaké jsme byli, smí a nesmí, jak se stá může a nemůže chovat. Teď už je prostě pozdě a řešit s vehemencí covid je až bizarní. Pořád platí, co jsem zcela osamocena říkala už v tom smutném měsíci, kdy si vláda troufla uvrhnout celou republiku do teroru nouzového stavu za tleskání poslanců ve Sněmovně a bez jakéhokoliv odporu těch, kdo se dnes, patrně kvůli obavě o sebe samé (očkování), ozývají. Škoda, že se za nás nikdo, ale lautr nikdo z dnešních bojovníků nepostavil. Mohlo to dnes být jinak. Když si čtu svoje staré názory, říkám si jen, jestli jsem tedy tak odvážná, nebo tak blbá, že už nejsme dávno za kopečky (vzhledem k tomu, že jsem strašpytel, je myslím odpověď jasná).

Celebrity nás nabádají, abychom si užili dnů volna s rodinou. Prý se třeba můžeme naučit péct chleba. O tom, že je právě teď téměř dovršeno zničení polistopadových hodnot, skoro nikdo nepřemýšlí. Lidem jako by nic nedocházelo, nechtějí se starat, ušpinit se, jít s kůží na trh, bojovat. Navíc vůbec nemají ani kousek právního povědomí. Nechápou, že je to, co se děje, od základu špatně. Popravdě my šití roušek nepovažujeme za projev solidarity, je to naopak velmi smutné a myslíme si, že to bude jednou děsivé memento naší poslušnosti a stádnosti. Ale pak tu je ještě skupina občanů, kterým to není jedno. Ti se cítí jako lapení v kleci, nechápou, jak je možné zadrátovat hranice, proč by jim měla stačit dovolená s Andělem nebo v Chorvatsku. Popravdě jim vůbec nejde o nějakou dovolenou a o sebe. Jsou to ti, kterým leží na srdci ostatní. Celý národ. Za ty jsme moc vděční, bez nich bychom už snad museli emigrovat. Popravdě v této zemi, když se nic nezmění, zůstane jen ten, kdo je buď hodně odvážný, anebo úplně hloupý.

Celé ty dva roky mi někdo podsouvá, že „musíme spolupracovat“. Já si to nemyslím a vývoj poslední doby mne v tom utvrzuje. Na demonstrace nechodím už víc než rok a je mi stále jasnější, jak dobré to bylo rozhodnutí. Kdybych tam totiž šla a na pódiu by vedle mne stál Tomáš Vandas, musela bych se hanbou propadnout. Vážně existují morální limity a spojování se s DSSS mezi moje hobby nepatří. Kdyby tam pak někdo jiní začal mektat cosi o chemtrails, věděla bych, že veškeré moje úsílí přišlo vniveč a že jsem to úplně zeslonila.

V poslední době, jak jsem psala, vznikly různé projekty. Mezi jeden z nich patří Změna Matrixu. Není vůbec jasné, kdo za ní stojí, což je samo o sobě divné. Tato iniciativa na svém webu uvádí, že jejím projektem je stejně nečitelný web Paralelně.cz. Kdo to je? Rozcestník, který na tomto webu najdeme, je více než zvláštní.

Zajímavých věcí je v rozcestníku více, ale můžete mi vysvětlit, proč bych se měla doprkennývhorady chtít spojovat třeba s takovou Aliancí národních sil? WTF? Víte vůbec, vy, co chcete všechno spojovat, o co jde? To si opravdu přejeme, kdyby byl tedy covidí podvod slavně odhalen a viníci potrestáni, aby náš krásný stát řídilo něco takového? Vážně? No to by už snad byl lepší i ten covidistán.

Jestli mne něco opravdu v tom všem mrzí, tak to, jak už jsem psala, že se nezdá, že v téhleté nepěkné válce vyhrají mravní a demokratické ideály. Pravda tak nějak nevítězí… kdoví, jestli tomu tak vůbec kdy bylo.

%d bloggers like this: