Říkala jsem si: Sakra, Vendulo, už taky musíš dnes začít vydělávat, ale ouha. Zase mi do toho něco vlezlo, tentokrát je to příprava dne dětí. Původně jsem ho plánovala jen na 5. 6. na brněnské akci, ale víte co? Já ho udělám už 15. 5. na severomoravském setkání. Ať nežeru, jdu do toho!

Sedím u psacího stolu a vzpomínám na šťastné okamžiky na táboře. Pamatujete si na tu psinu u následujících aktivit? (Mimochodem, myslím, že jsem vymyslela náplň příštího turistického kroužku, ten včerejší byl naprosto dokonalý, díky děcka, že jste).

  • stříhání zavěšených bonbonů poslepu
  • jezení koblihy uvázané na provázku (koblihy jsou fajn, možná, že udělám vlastní donuty, abyste nemysleli, že děti navádím!)
  • snaha strefit se tužkou uvázanou okolo pasu do lahve od piva (prázdných lahví mám dost)
  • tradiční skákání v pytli (měla jsem na chalupě u rodičů vzít ten pytel, achjo, kde ho teď seženu)
  • přelévání vody lžící
  • namotání bonbonu na špagátu na jazyk
  • nebo lovení bonbonu nejdřív ve vodě a pak v talíři s moukou (to rodiče jistě ocení)
  • pořádné zamotání se a pak běh k cíli (to děti milují a jak se ostatní nasmějí a mnohdy i ten zamotaný – ačkoli já sama jsem si u toho v dětství natrhla vaz v paži, když jsem nešikovně spadla, ruka mne dodnes bolí, ale mám zážitek)
  • aj.

Protože tohle jsou jen blbinky, mám v záloze i něco vážného. Včera jsem totiž zjistila, že tělocvik ve škole už doopravdy není co býval a že rok bez školy a kroužků na dětech zanechal stopy – nejsou zrovna nejzdatnější. Proto budeme měřit tělesný „výkon“ podle skautských kritérií (jak si ymlsím, že dnešní skauting už je v kopru, tak staré dobré metody jsou využitelné dobře, to uznávám).

Proto si děti mohou zkusit:

  • kam doskočí z místa
  • vydrží-li běhat 4 minuty v kuse
  • jak daleko hodí krikeťákem
  • trefí-li cíl
  • za jak dlouho uběhnou „šedesátku“

Jestli mi chcete pomoct, nebudu se zlobit, když zajistíte nějaké „dobroty“. I když nebudeme hrát na vítězství, děcka určitě maličkost potěší, znáte je. Děkuju a těším se. Na severu i jihu Moravy (a časem snad i v Čechách).

Na úplný závěr vás všechny dospělé prosím: dělejte dětem radost. Stojí to za to. Přece nechcete, aby žily ve světě Emmeta z Lego příběhu.

Všechno je tu boží
Všechno jde ti líp, když jsi týmový hráč
Všechno je tu boží
Tak teď žít chcem sen náš

%d bloggers like this: