Myslím, že rok 2020 a 2021 musí být pro každého novináře splněným snem! Jen si představte, že nemusíte řadu měsíců vůbec, ale vůbec nic dělat, namáhat se a snažit se a přitom vám stále chodí výplata, i když píšete naprosté slátaniny. Seznamzprávy dnes zklamaly, nic moc, pokud jde o úroveň děsu, zato Novinky.cz potěšily. Hned úvodní titulek se vážně povedl:
Člověk sice trochu překvapí, že funebrák je po tom nejděsivějším roce vůbec ještě udiven, ale to ponechme stranou. Jiná věc je, že státy jsou evidentně připraveny čím dál tím hůř na jakoukoliv nenadálou situaci. Neříkejte mi, že není možné, aby se těla rozvezla do okolních měst a obcí, kterým se povodeň vyhnula! Tomu prostě nevěřím. Na druhou stranu obchod se strachem je obchod se strachem a na tom se vydělává!
V roce 1997 jsem byla puberťák. Bylo mi 15 a musím přiznat, že mne povodně nijak zvlášť nezajímaly, víc mne trápilo, že nemám kluka. Vím, že si nemůžu pamatovat detaily, ale nevzpomínám si na to, že by někdo jančil s tím, že nemá márnice, kam by se uložila mrtvá těla. V roce 1997 přitom zemřelo 50 lidí. Škody dosáhly 12% tehdejšího rozpočtu.
Německo má 8x víc obyvatel než my. Je nesrovnatelně bohatší než ČR v polovině devadesátek. Má lepší infrastrukturu. Jejich hasiči musí mít téměř dokonalou techniku. Aby se jejich katastrofa rovnala té z Moravy, muselo by zemřít 400 lidí a škody by musely být mnohem vyšší. Není to samozřejmě soutěž a je smutné, že my lidé nemůžeme řídit naše životy tak, jak si představujeme, ale bylo by fajn, kdyby konečně novináři přestali házet čísly a nesmysly. A kdyby jim to lidi přestali baštit… dokud se totiž necháme krmit podobnými nesmysly, jako jsou nedostačivé německé márnice, nerozhodujeme se svobodně, ale jsme jen ve vleku strachu a emocí. Už se docela bojím podzimu, až zase nebudou stíhat krematoria a špitály a vůbec.
Připomeňme si, že v roce 1997 zahynulo i ve větším Polsku 50 lidí. Katastrofy to byla šílená. Jen tehdy jaksi nebyl fejsáč a Novinky, Idnes a Seznamzprávy, lidi neměli internet, smartfouny a celkově se žilo tak nějak opravdověji. Proto tehdy na mrazáky v ulicích jaksi nedošlo. Jsem už jako stará bába, co, když brečím nad starými dobrými časy, kdy jsem bývala mladá!