Soudkyně Šimáčková se asi před svým odchodem na slavný Evropský soud pro lidská práva chtěla povytáhnout a ukázat, jaká že je obránkyně našich práv. Samozřejmě víme, že je to lež jako věž, vždyť Ústavní soud skoro dva roky mlčí a nekoná, ale to neznamená, že rozhodnutí Ústavního soudu není aspoň trochu zajímavé.
Spor se týkal neuznání protilátek proti nejděsivějšímu viru všech dob u dětí školou povinných. Nejvyšší soud ta zlotřilá drzá děcka poslal do háje. Ústavní soud k tomu řekl:
Neústavnost či nezákonnost opatření obecné povahy může spočívat i v nedostatečné úpravě určité otázky; jelikož obecné soudy nemají pravomoc opatření obecné povahy doplňovat či měnit, dopadá nezákonnost či neústavnost na opatření obecné povahy jako celek či na tu jeho část, v níž byl nedostatek zjištěn. Odmítnou-li se obecné soudy věcně zabývat námitkou, že úprava obsažená v opatření obecné povahy je nedostatečná, pro tvrzený nedostatek své pravomoci, porušují základní právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Mě nejvíc baví, že si ko*oti začali mezi sebou nadávat. Z toho by mohlo něco kápnout. Znáte přece staré úsloví: „Když se dva perou, třetí se směje.“ Doufám, že tím třetím je Svoboda.
Nejvyšší správní soud se tedy měl věcně zabývat tím, zda námitka nedostatečné úpravy výjimek v předmětném mimořádném opatření je či není důvodná a na tomto základě měl případně v situaci, kdy by dospěl k závěru, že je úprava výjimek v napadeném opatření obecné povahy nedostatečná, napadené mimořádné opatření (jeho relevantní část) případně zrušit či vyslovit jeho nezákonnost. Je třeba poukázat na to, že Nejvyšší správní soud deklaroval, že jeho úkolem je postupovat obdobně jako Ústavní soud při přezkumu právních předpisů, avšak bez vysvětlení nereflektoval judikaturu Ústavního soudu a odmítl se namítaným nedostatkem v úpravě mimořádného opatření substantivně zabývat. Tím
Nejvyšší správní soud porušil právo stěžovatelek na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.
Nedělejte si ale žádné naděje, že se něco mění hned teď – Ústavní i Nejvyšší správní soud jsou jedna banda, která se za lidi rozhodně nikdy nepostaví. Je to jen takové směšné plácnutí do vody. To je patrné z tohoto směšného dovětku. Hlavně, aby si soudci nezadali a kristepane neřekli svůj názor. To by pak umřela babička a čtyři koťátka:
Ústavní soud se nevyjadřuje k otázce, zda byla či nebyla úprava obsažená v mimořádném opatření dostatečná, respektive zda lze nezákonnost či neústavnost spatřovat v absenci výjimky pro osoby se zjištěnými protilátkami.