Dnes mne zase „pobavil“ článek na České justici. Protože se přirovnávání k náckům „plnícím rozkazy“ dnes docela rozmáhá, raději si přečtěte, co takové drzouny čeká. Banda postarších občanů v taláru na Ústavním soudu se totiž opět vyznamenala, když potvrdila, že říct o úředníciích něco nelichotivého, jest přestupkem. Budou ti naši drazí (a to doslova) ústavní soudci někdy rozhodovat o nějaké doopravdy důležité věci nebo nadále budou ztrácet drahocenný čas podobnými koninami? To by mne jako daňového poplatníka, který jim ty jejich šarády sponzoruje, docela zajímalo.
Dotyčný přestupkář konkrétně řekl:
„Chápeme, že práce, kterou děláte, se vám jeví jako nejlepší možnost z těch, které máte. Děláte pouze svou práci, zákony jste si nevymysleli. Obdobně svoji práci dělali příslušníci jednotek Waffen SS likvidující židy v koncentračních táborech. Ani oni nevymysleli norimberské zákony či nařízení Adolfa Hitlera o konečném řešen židovské otázky, jakkoliv s ním zřejmě souhlasili. Stejně jako vy souhlasíte s tím, že nikomu neubližující řidiči mají být otravováni a odváděni od práce, která je živí. Obojí je z našeho pohledu principiálně stejně odporné, jakkoliv míra nechutnosti vaší práce je jistě menší. Měli byste se stydět.“
Dál řekl:
„Odvolání jsme podali proti rozhodnutí o přestupku, nikoliv proti výši IQ pracovnice domnělý přestupek vyřizující, proti kvalitě jejího účesu či vůni jejího pižma.“
No aby se báby na úřadě z něčeho takového nedostaly do péče psychiatry, křekuliny. Ačkoliv mně osobněě se ze slova pižomo odedávna dělá zle. Fuj. To fakt nemusel.
Za uvedený přestupek byl potrestán pokutou ve výši 5 000 Kč.
Ústavní soud rozhodoval pod spisovkou I. ÚS 1611/2021, kterou nemůžu najít v databázi Nalus, za to se omlouvám, tak cituji jen z České justice.
Podle ÚS musí úřední osoby vykazovat větší dávku tolerance, velkorysosti a nadhledu, než lze očekávat od ostatních lidí. Snesitelná kritika však má své hranice, které nejsou u úředníků tak široké jako u politiků. „Výroky stěžovatele směřovaly proti ‚řadovým úředníkům‘ městského úřadu, od nichž nelze legitimně požadovat, aby snášeli stejnou míru přípustné kritiky jako politicky činné osoby,“ stojí v usnesení.
ÚS konstatoval, že pokud mají úřední osoby požívat důvěru veřejnosti a řádně plnit svoji úlohu, potřebují také ochranu před nepříjemnými a urážlivými verbálními útoky. Míra snesitelné kritiky se posuzuje v jednotlivých případech s ohledem na postavení úředníka a roli, kterou ve veřejné správě zastává. Tentokrát šlo o řadové úředníky. „Ze znění výroků lze seznat, že spíše než charakter jakékoliv věcné kritiky činnosti veřejné správy, měly povahu osobně mířených poznámek, které však bezvýhradné ochraně svobody projevu nepodléhají,“ uzavřeli ústavní soudci.