Jestli vás štvou karantény školních dětí, jestli vás nebaví hrozba testování, jestli máte plný zuby roušek ve školách, jestli máte podezření, že distanční výuka znamená velké snížení úrovně vzdělávání a „nedohonitelné“ mezery ve vzdělávání, mám pro vás jeden tip. Vykašlete se na státní školy. Jděte do domácího vzdělávání. Kdy jindy, když ne teď, říkám si?
Inspirací vám budiž NEškola. I tak se to dá dělat, vykašlat se na blbouny v institucích a řešit věci na vlastní odpovědnost a po svém. To je totiž svoboda. Kdyby se vám třeba chtělo hned říkat, že to nejde, tak to není pravda. Jde to. Jen je to náročné, obtížné, hodně o sobě pochybujete a nevíte, kam to všechno povede. A to je sakra otravný.
Je to stejné jako s rouškami: kdybychom jim na to ústavní týrání dětí hodili všichni hromadně bobek, tak by mohli tak akorát sedět a šoupat nohama a neměli by na nás vůbec nic. Ještě by všichni učitelé prosili o práci. Dokud jim dáváte moc, doprošujete se vy. Jestli vás to baví, je to správná cesta. Jestli ne, je třeba se poohlédnout po jiném řešení.