Před chvílí David dopsal testovací žalobu. Původně jsem si říkali, že vážně nemáme tolik času, abychom řešili každé nablbé opatření, které z ministra nebo vlády vypadne, že to necháme jiným, že nemůžeme psát žaloby na všechno, že budeme chvíli dělat něco hezkého jako jsou naše milované obce a jejich rozvoj. Ale když jsme viděli, jak odporně se s testováním žongluje, jak se vyhrožuje zaměstnancům, jak se šíří děs a neštěstí, tak jsme se do toho zase pustili. Ostatně – bojujeme taky za naše děti a za svět, ve kterém budou žít…
Doufáme, že klient žalobu brzy odsouhlasí a že uděláme radost Nejvyššímu správnímu soudu, kterému ji pak obratem pošleme k rozhodnutí. Jednu testovací žalobu už jsme vyhráli, tak třeba bude zaměstnancům štěstí přát i na podruhé.
Dám brzo dohromady argumenty, které David v žalobě použil a které jsme dnes ráno vymýšleli u kafe. Pročítat a hlavně přepisovat těch 35 stránek v jedenáct večer je náročnější, než jsem myslela, tak se musíte spokojit jen se stručnou informací. Jinak mi zase bude pískat v uchu celou noc.