Někdy, když je mi smutno (což je celkem často), si říkám, kolik je asi lidí, pro které má význam, že s Davidem trávíme prakticky každou volnou chvíli tím, že buď píšeme žaloby, vymýšlíme, co uděláme dál, nebo se snažíme setkávat s novými přáteli a nezapomínat na to, že osobní setkání jsou tím nejcennějším. Tu a tam na mne splín padne během dne, kdy není nikdo poblíž. Vy všichni máte svoje životy, starosti a radosti a proč byste se měli starat o to, jestli nějaká praštěná postarší ženská sedí sama doma a vyděšeně kouká do zdi a přemýšlí, co bude se světem dál. Přesto je se mnou pomyslně pár lidí každý den. Jak to vím? Můžu se totiž podívat na statistiku webu Stav bez nouze. Ještě jsem vám ji neukázala. Nějaký influencer by z ní asi nebyl na větvi, na Instagramu je běžné mít stovky tisíc nebo miliony shlédnutí u jednotlivých příspěvků, mě ale sociální sítě nezajímají, jsem spokojená, když vím, že si každý den někdo, na koho bych se mohla v reálném světě spolehnout, přečte některý z mých textů.
No nezní to dobře, když si řeknete, že od března 2020 měl Stav bez nouze víc než 1 669 390 návštěv (nikoli však unikátních, dobří holubi se holt vracejí)? Podle dat ministerstva bylo v ČR k dnešku 1 672 547 potvrzených případů covid. A jaké se z toho dělá drama! To znamená, že vlastně můžeme slavit obrovský úspěch, protože je nás dost na to, abychom si pomohli a byli si navzájem oporou.