S tím, jak se množí výhružky covidpasem a nehoráznou diskriminací neočkovaných (no já bych to už nazývala jinak, co třeba apartheid), by člověk byl celkem vděčný za to, kdyby mohl prodělat covid a mít protilátky. Naší rodině se ke vší smůle koronavirus na sto honů vyhýbá. Nechápu to – zázračný ochranný prostředek nenosíme, ruce si nedezinfikuju (ačkoli jsme tak až do jara 2020 činila po mnoho let), s lidmi se stýkám a nic, nic a nic. To prostě není fér.
Podle nejnovějších zjištění přitom protilátky poskytují mnohem lepší ochranu než očkování!
Vědkyně Irena Koutná
Myslím si opravdu, že každý člověk má právo na tu nejlepší ochranu a já volím protilátky. Nechci náhražku!
Já vím, že náš stát se zatím netváří, že by protilátky uznal jako rovnocenné s očkováním (ačkoli já jsem proti tomu, aby se vůbec někde nějaké protilátky nebo očkování uznávaly jako nějaká vstupenka do jakéhosi života – do normálního života psát nebudu, protože normálního už není a nebude nic). Vím, že soudy dost těžko projeví odvahu a řeknou těm, kdo protilátky mají a soudí se o to, aby nebyli znevýhodňováni oproti očkovaným nebo testovaným, že mají právo žít. Přesto o protilátky doopravdy stojím, ale stát mi svými nemožnými opatřeními znemožňuje se promořit. Pche.
Protože jsem dospěla už před mnoha týdny k závěru, že psát normální žaloby nemá význam, když vidím, jací soudci o nich rozhodují, říkala jsem si, že se zkrátka trochu pobavím. Že už budu psát jen žaloby, které jsou stejně absurdní jako přitroublá opatření. A tak se po vousové a klimatické žalobě asi pustím do žaloby za právo na protilátky.
Já vím, že tahle žaloba je taková bezvýznamná blbůstka a že má přednost evropská občanská iniciativa proti covid pasům, na které jsme ještě nezačala pracovat. Ta je ale trochu složitá (už jen to správně vymyslet), a tak si moje mysl hledá snazší a zábavnější úkoly. Promiňte jí to.