Jsme vděční, že se nám ozvala jedna lékařka s malými dětmi, která kvůli tomu, že stát zavřel školky a 1. a 2. třídu základní školy, bude muset způstat doma a věnovat se rodině, namísto aby mohla léčit své pacienty. Nejde jí o to, že by „nemohla vydržet se svými dětmi“, jak rodičům, kteří si na zavřené školy stěžují, často předhazují různá individua. Kdepak. Jde jí o pacienty, které nebude moci léčit.
V době, kdy vláda tvrdí, jak jsou nemocnice plné k prasknutí a někteří lékaři to s gustem v médiích potvrzují, vláda udělá to, že zavře další děti a jejich matky doma. Ano, můžete mi mít za zlé, že nepíšu o otcích, ale sejměte klapky z očí, domníváte-li se, že jsou v této děsivé pandemii, kdy umírá tolik lidí a musíme to 14 dní vydržet, doma otcové, haha. Nenechte se vysmát, opatření vlády budou mít dalekosáhlé dopady právě na ženy – matky, které hlavně nesou tíhu péče o potomky.
Je jasné, že mnoho lékařek a zdravotních sester jsou ženy ve fertilním věku a že mají doma jedno, dvě nebo tři (a možná více u těch supervýkonných a odvážných) dětí ve školkovém nebo mladším školním věku. Stupidní opatření prostě vyřadí mnoho pracovních sil ze zdravotnictví a vlhké sny Hamáčka, Blatného nebo lidí z TOP či od Pirátů se konečně naplní a lidi budou umírat na naprosté zanedbání péče.
Proto jsem si jistá, že svědomité lékařky a sestry nemohou věci nechat jen tak být. Stát jim svými opatřeními nedovolí pečovat o pacienty a nutí je jednat v rozporu s tím, co přísahaly, když končily svá studia. Dozvěděla jsem se z hloupých FB diskusí, že prý je trapné si stěžovat, jednak se řeší situace, která tu nikdy nebyla (bla, bla, bla) a jednak prý snad lékařky mohou ty svoje haranty šoupnout do školek a škol pro zdravotníky a pracovníky IZS, které mají být otevřeny (nenašla jsem ale usnesení vlády a navazující vyčlenění škol ze strany krajů, jen to z podzimu, ale budu pilně hledat dál).
Ano, jistě, milí panikáři a kývači na vládní opatření. Každá matka musí myslet na svoje děti a představa, že děti chodí tu do jedné a tu do druhé školy podle toho, jak vláda zapíská, mnohým nesedí (navíc jsou děti, které by z něčeho takového měly šok – třeba náš syn by asi raději odešel od rodiny, než měnit školku). A i kdyby to kvůli pacientům překously a dítě odložily do určeného zařízení, vězte, že těch škol není zrovna moc. Dojíždět tam ráno s dětmi a pak honem běžet do své praxe nebo na službu a pak zase pro děti (ano, i sestry jsou samoživitelky), to je hodně velká řehole.
Vláda zase jednou nemá absolutně žádné podklady pro svoje rozhodnutí. Neví, kolik dětí se kde nakazilo, kolik se od nich nakazilo starých babiček, neví, kolik z nich pak skončilo ve špitále opravdu kvůli covidu, se kterým se nedalo nic dělat, a ne kvůli tragicky zanedbané primární péči poskytované přes mobilní telefon. Vláda neudělala nic pro to, aby dočasně povolila ivermektin pro humánní užití, nezajistila Isoprinosine tak, aby mohl být široce předepisován. Vláda absolutně netuší, co zavření škol a školek udělá s personálem ve zdravotnictví a o kolik se sníží rozsah už tak uškrcené lékařské péče. Je to tristní a odporné.
Proto je zcela na místě, aby se proti zásahu z krizového opatření spočívajícím v tom, že nemohou léčit nemocné, bránili zásahovou žalobou spojenou s návrhem na vydání předběžného opatření. Vládo, vymysli si laskavě opravdu dobré důvody, proč chceš ještě víc ubližovat těm, kdo potřebují lékaře.
Sponze absolventů Lékařské fakulty UK zní:
Promotor: „Vážení doktorandi, dámy a pánové, skončili jste svá studia na lékařské fakultě Univerzity Karlovy a vykonali jste s úspěchem všechny zkoušky předepsané pro ty, kdo chtějí dosáhnout titulu doktora medicíny/doktora zubního lékařství: žádáte nás, aby vám byl v tomto slavnostním shromáždění tento titul udělen. Dříve však musíte složit slib, že budete vždy jednat tak, jak to vyžaduje titul, který máte obdržet.
Slíbíte tedy:
Především: že si budete vědomi poslání vzdělání a vědy pro společnost, že budete stále usilovat o společenský pokrok a šťastnou budoucnost lidstva, že své vědomosti a svou činnost zaměříte ku prospěchu všech lidí a své povinnosti budete konat řádně a svědomitě, že budete stále prohlubovat vědecké poznání, ke kterému tato věda došla, a v něm budete stále pokračovat.
Dále: že budete podle svých možností a svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu, že zachováte svůj život a své lékařské umění čisté a bez jakéhokoli provinění a že budete mít na zřeteli jen dobro člověka, že to, co uvidíte nebo uslyšíte při provádění svého povolání nebo vůbec v životě lidí a co by nemělo býti zveřejněno, zachováte v tajnosti.
Konečně: že vždy uchováte ve vděčné paměti Univerzitu Karlovu a její lékařskou fakultu, na níž dosáhnete titulu doktora medicíny/doktora zubního lékařství. Jste si dobře vědomi, k čemu se zavazujete, a jste připraveni složit tento slavný slib na své dobré svědomí?“