Včera mne zaujal, a to hodně, článek na mém oblíbeném webu D-FENS. Týkal se tzv. normies, tj. naprosté většiny lidí, kteří jsou tak nějak normální, nechtějí vybočovat, nemají čas, protože pracují a starají se o rodinu a o sebe, a hlavně nechtějí dělat něco, co by ji vyřadilo ze skupiny slušných a dobrých lidí. Tyhlety obyčejné slušné lidi nepřesvědčí nikdo, kdo vykřikuje pitomosti o Gatesovi, židovských rodinách ovládajících svět, o chemtrails, o jedech ve vakcínách nebo všech možných dalších spiknutích. Problém je, že normies jsou prostě zapotřebí, protože představují značnou sílu.
Podle autora lze ale s normies velmi dobře pracovat a jemně jim podsouvat to, čemu mají věřit a co je pro ně dobré a správné. S obrovskou masou „normálních“ samozřejmě efektivně pracují masmédia. Zrovna nedávno jsem viděla skvělý článek (z tohoto heldiska, nikoliv obsahem), který vtloukal běžnému člověku do hlavy, že většině dobrých spoluobčanů (tuším, že to bylo asi 75%) prostě doopravdy vadí klimatické změny a bojí se jich. Je to způsob, jak z boje proti změně klimatu udělat tu správnou normu, jejímž dodržováním se nepochybně dostanete do nebe mezi všechny ostatní spořádané normies.
Článek s názvem Normies versus narcističtí extremisti (aneb jak zdiskreditovat opozici a udělat z ní Tabu) si určitě přečtěte, stojí za to, i když je delší.
Ve světle tohoto fenoménu mi přišel vysloveně komický jeden e-mail, který jsem právě včera našla ve schránce. Prý je můj úvodní obrázek na webu Stav bez nouze úplná kravina, protože španělská chřipka, jak každý člověk schopný vyhledávat relevantí zdroje (odkaz byl přiložen) ví, nebyl žádný virus, ale očkováním vyvolaná bakteriální infekce. E-mail končil příkazem k úpravě úvodního obrázku.
Ach jo. Tohleto já vážně musím číst a díky tomu pak ztrácím cenné minuty na důležitou práci. Prosím tímto ty, kdo mají nutkání věřit Great Resetu, bojovnému právníkovi Füllmichovi a jeho stovkám kolegů, kteří 100% za 14 dní zahájí „Norimberk 2“, či tomu, že neexistují viry nebo že za všechno zlé na světě může brýlatý chudák Gates a spol., aby si našli jiné kamarády a nekontaktovali mě, ani Davida, pokdu je to možné. Je to děsivě vyčerpávající a my vážně, ale vážně nepřejdeme na stranu těchto „informací“. Já plně respektuju, že máte jiný pohled na věc, ale já o něj nestojím, protože mi nepřijde ani trochu užitečné se těmto věcem věnovat. Je to absolutně nepdostatný balast, podle mne, který navíc odrazuje normies a přesně podle výše uvedeného článku z D-FENS brání jakékoliv další komunikaci (a že jsem si u normies já sama už dávno rozlila mléko, to vím… ale snažím se z chyb poučit). Když mi navíc posíláte denně deset podobných záležitostí, vede to jen k tomu, že takového pilného odesílatele nevyžádaných linků zablokuju, protože se to nedá snášet a strašně to zabordeluje schránku, což vede k přehlédnutí důležitých problémů.
Obrázek k posouzení zde. Jediné, co bych já sama ráda změnila, je datum na poslendím okénku. Bohužel ale Pixton přestal poskytovat prostředí k úpravě komiksů, tak to musí zůstat, jak to je. V to, že budeme mít po volbách docela ucházející premiérku, jsem už věřit přestala (asi budu muset kandidovat sama, pokud tam budu chtít mít někho rozumného – tohle je VTIP, o politiku vážně nemám nejmenší zájem, už jsem se poučila dost).
Musím nicméně uznat, že mne ona zpráva o vraždících vakcínách přece jen přivedla ke studiu, což se vždycky cení. Dokonce jsem v té souvislosti narazila na jméno mého oblíbeného vědce Paula Ehrlicha. I po prostudování několika materiálů (a ano, bohužel jsou to tendenční zdroje, které uvádím níže, zaplacené členy spiknutí, já vím, já vím, to mi nemusíte psát) zůstávám přesvědčena, že existují viry a že proti nim lze chránit za jistých situací organismus vakcínami a že je to dokonce i žádoucí postup (podle mne totiž byly neštovice nebo obrna vážně dost hnusné nemoci a nechtěla bych žít v době ne tak dávné, kdy „každé druhé“ dítě do deseti let zemřelo). Nadále si myslím, že pandemie španělské chřipky nebyla vyvolána vakcínami (nedohledala jsem kupř., že by byli jinde ve světě, než v USA, třeba v ČR lidé hromadně očkování americkými vakcínami, což ale může být moje chyba). Co konkrétního mne ale ve vztahu ke španělské chřipce přece zaujalo?
Hlavním problémem epidemie řádící po první světové válce samozřejmě byly hlavně bakteriální záněty plic Proto si také vědci mysleli, asi celkem oprávněně, že nemoc vyvolává bakterie (konkrétně Bacillus influenzae, později označen jako Haemophilus influenzae). Proto i vakcíny, které se snažili vědci vyvinout, směřovaly proti bakterii. Je nepopiratelné, že měly řadu negativních účinků a samotnou chřipku nebyly schopny vyřešit. Pro nás je varující, že tehdy byli lidé ubezpečováni, že vakcína je bezepčná a v pořádku. Nebyla.
By December 13, 1918, Copeland was not so confident about his department’s vaccine. He told the Times that vaccines made from Pfeiffer’s bacilli appeared to have no effect on influenza prevention. Rather, he was confident that a mixed bacterial vaccine (streptococcal, pneumococcal, staphylococcal, and Pfeiffer’s bacilli) developed by E.C. Rosenow at the Mayo Foundation was an effective preventive.
Opravdu se nezdá, že by existovalo vakcinačně vraždící komando v letech 1918-1919. Chřipka holt značně oslabila nemocné (doopravdy nemocné, ne pozitivně testované) a umožnila bakteriím dokonat zlé dílo. Bohužel nebyla antibiotika a o původci chřipky a bakteriálních infekcí taky ještě nebylo tolik informací, kolik by bylo zapotřebí. Z průběhu španělské chřipky jsem si ale měli rozhodně vzít ponaučení. Jaké? To, že se mají léčit nemocní a ne trestat zdraví!
Můj názor potvrzuje studie z roku 2008. Ta říká, že samotný virus chřipky zabíjel omezeně, mnohem více úmrtí měla na svědomí právě nasedlá bakteriální infekce. Zajímavé je doporučení pro příští apndemie – neřešit až tak moc vakcínu a léky na virus, ale zaměřit se na antibiotickou léčbu. I v podmínkách covidu skončila většina lidí v nemocnicic s následným zápalem plic způsobeným tím, že praktičtí lékaři hromadně odmítali léčit pacienty a poskytnout jim potřebné léky (jindy by samozřejmě zápaly plic léčily, dnes lékaři enmohou tušit, jestli pacient potřebuje antibiotika, když do ordinací, byť jen na rychlý CRP test, nemocní nesmí). Proč se tohle stalo, by se mělo rozhodně prošetřit, pochybuju ale, že k tomu bude vůle, protože na svaté lékaře se přece ensahá, co by tomu řekli geniální doktoři Štrosmajer a Sova.
Deaths during the 1918-19 influenza pandemic have been attributed to a hypervirulent influenza strain. Hence, preparations for the next pandemic focus almost exclusively on vaccine prevention and antiviral treatment for infections with a novel influenza strain. However, we hypothesize that infections with the pandemic strain generally caused self-limited (rarely fatal) illnesses that enabled colonizing strains of bacteria to produce highly lethal pneumonias. This sequential-infection hypothesis is consistent with characteristics of the 1918-19 pandemic, contemporaneous expert opinion, and current knowledge regarding the pathophysiologic effects of influenza viruses and their interactions with respiratory bacteria. This hypothesis suggests opportunities for prevention and treatment during the next pandemic (e.g., with bacterial vaccines and antimicrobial drugs), particularly if a pandemic strain-specific vaccine is unavailable or inaccessible to isolated, crowded, or medically underserved populations.
Pro fanoušky Fauciho přikládám jeho vyjádření:
“We have to realize that it isn’t just antivirals that we need,” said Dr. Anthony S. Fauci, director of the National Institute of Allergy and Infectious Diseases and coauthor of one study. “We need to make sure that we’re prepared to treat people with antibiotics,” said Fauci, whose study will be released online this month by the Journal of Infectious Diseases.
No, asi ti praktici tak úplně připravený holt nebyli. Zalezli do děr a na dveře ordinací pověsili sdělení, že si máte zavolat a hlavně, proboha živýho!, nechodit, když máte teplotu, kašel nebo snad dokonce pozitivní test na covid. Samozřejmě vím, že existují i virové zápaly plic a vedle nich ještě tolik omílaný tajemný speciální covidový, ale bakteriální jsou při virových infekcích časté a nebezpečné (a léčitelné). Vycházela jsem z tvrzení prof. Berana. Čest budiž výjimkám, o kterých Beran píše.
Že druhotné bakteriální infekce nebudou nejspíš při těžkých virózách zase tak vzácné, se dočteme se o nich v řadě lékařských textů.
Na webu PharmaNEWS se dočtete i stručnou informaci o obyvklé léčbě pneumonií (tedy před covidem obvyklé):
Protože ve většině případů není na počátku léčby známý původce onemocnění, je rozhodující zejména aktuální stav pacienta. Nekomplikovaná pneumonie bez závažného průběhu nevyžaduje hospitalizaci a je možná léčba v domácím prostředí. Při předpokladu typického bakteriálního původce (obvykle však preventivně i při infekci virové), jsou předepisována perorální antibiotika jako aminopeniciliny (amoxicilin), cefalosporiny druhé generace (cefprozil, cefuroxim) apod. Pacientovi je možné podávat léky tlumící horečku, ke zmírnění kašle pak zejména mukolytika a expectorancia. Zajišťuje se dostatečný pitný režim a klid na lůžku. Při podezření na netypického původce infekce se předepisují zejména makrolidy (např. klaritromycin), tetracykliny (doxycyklin) a fluorochinolony (ofloxacin, pefloxacin) V současnosti je již k dispozici nová generace těchto látek, které lze použít i v případě typické bakteriální infekce, zejména pokud pacient vykazuje alergii na beta-laktamová antibiotika. Pokud bylo na počátku léčby zvoleno vhodné antibiotikum, začíná se stav pacienta lepšit zhruba po dvou dnech od prvního užití. Nejdříve dochází k poklesu teploty, později se mírní i kašel. Nekomplikovaná pneumonie obvykle odezní během dvou až tří týdnů, pouze kašel může ještě několik dní přetrvávat. V určitých případech je nutné zvážit otázku hospitalizace pacienta a to nejen při výskytu komplikací, ale také v závislosti na jeho věku a sociálních aspektech. Nutnost hospitalizace je zjevná u pacientů, kteří trpí současně závažným onemocněním plic (chronická obstrukční plicní nemoc, karcinom…) nebo jiných orgánů, případně mají vážně narušený imunitní systém. K dalším faktorům, které poukazují na nutnost zvážit otázku hospitalizace, patří například věk pacienta vyšší než 50 let, teplota vyšší než 40 °C nebo nižší než 35 °C, rychlé zhoršování stavu, tachyponie (nad 30/min), tachykardie (nad 120/min) a jiné. Zdravotní stav pacienta s pneumonií mohou ohrozit zejména výše uvedené komplikace, které se k tomuto onemocnění pojí.
Zápal plic je komplikací i u chřipky, přičemž se stejně jako u covidu rozlišuje na primární (virového původu) a sekundární (sekundární infekce). To je pochopitelné i pro laiky a není třeba z toho dělat nějakou výlučnou záležitosst covidu.
Nějak se mi nezdá, že by covidový zápal plic byl tak zázračný a zásadně odlišný od všeho, co známe, že nebylo možno uplatnit klasické protokoly léčby, ale hlavním způsobem kurýrování mělo být nechodit k lékaři, nežádat léky a počkat, dokud nebudete na zdechnutí.