Když se člověk snaží zorientovat v domácím vzdělávání, k tomu pracuje pro obživu a ještě se snaží dělat kroužky pro děti a setkávání s dospělými, zbývá mu jen málo času na nějaké to potěšení. Po večerech teď maluju myšlenkové mapy ze všech učebnic, abych si zopakovala to, co můj mozek úspěšně zapomně, byť to během vzdělávání na prestižním klasickém gymnáziu zvaném ve studentském žargonu Jaroška byl nucen našprtat asi tisíckrát. Už se mi i zdá o všech těch Sámových kmenových svazech, pestících, výtrusných a nahosemenných rostlinách, kružnicích vepsaných anebo o přísudcích a větách vložených. Proto mi asi stačí k radosti málo. Včera to bylo například sdělení Davida, že NSS vrátil Městskému soudu v Praze moji báječnou spalničkovou žalobu, které se ti pražští … v talárech chtěli zbavit.
Rozhodnutí NSS zde.
O spalničkové žalobě více zde.
Osobně nechápu, proč by nás stát neměl chránit před virem spalniček. Ano, můžete namítat, že na něj máme očkování – na covid taky. Můžete namítat, že spalničky nezahltily špitály. U covidu je tento argument více než sporný a teprve vyšetřování ukáže, proč vlastně byly nemocnice tak „plné“ (jestli vůbec byly) a jestli „péče“ vedle k léčbě a skutečně byla pro pacienty tím nejlepším, nebo jestli třeba zásadně neselhali praktici, kteří zavřeli ordinace a neléčili vůbec nikoho.
Ano, samozřejmě dnes spalničky nejsou v takovém počtu případů, kdy by nemocných bylo víc než zdravých. Ale je to vážná viróza se smrtností zcela srovnatelnou s covidem. je čirým faktem, že podstatná část dospělé populace proti ní nemá imunitu, protože očkování jí už dávno nefunguje.
V poslední době ale počty opět rostou. Loni, tedy v roce 2018, bylo podle odhadů WHO o zhruba 16.000 úmrtí na spalničky více než v roce 2017. Po výrazném poklesu opět stoupl také odhad lidí, kteří se nemocí nakazili. Podle WHO bylo loni zaznamenáno na 9,8 milionu případů spalniček, zatímco v roce 2017 jich bylo necelých 7,6 milionu. WHO přitom upozornila, že znám je jen zlomek skutečného počtu případů.
V ČR je situace se spalničkami vážná:
WHO na konci srpna zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula v srpnu řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí.
Neočkování je prostě průšvih:
Mnozí lidé navíc podle profesora Chlíbka netuší, že kromě samotných vakcín je chrání i kolektivní imunita, kterou vytváří vysoká povinná proočkovanost populace. „V případě vysoce infekčních spalniček by měla dosahovat 95 %. Jinak se nemoc začne znovu šířit,“ dodává docentka Marešová. A přesně to se děje, protože proočkovanost klesla v ČR až k 88 %.
Sorry jako, ale nechápu, jak tohle může někdo zlehčovat a být tak nezodpovědný vůči svému okolí. Když budete mít spalničky bezpříznakově, což je poměrně častý jev, a pojedete za nějakým neočkovaným kojencem, dokážete pak žít s tím, že zemřel kvůli vám a vaší bezohlednosti?
Spalničky jsou na vzestupu napříč Evropou:
„V současné době jsou ve Francii opět spalničky. Je nepřijatelné, aby na ně děti umíraly. Od roku 2008 na spalničky zemřelo 10 dětí. Vzhledem k tomu, že očkování je pouze doporučené, nikoliv povinné, proočkovanost proti spalničkám je pouze 75 procent, ačkoliv by měla být 95 procent, aby se zabránilo epidemiím,“ vysvětlila politička důvody, proč vláda zvažovala zavedení povinného očkování.
Jen v lednu 2017 bylo v evropském regionu Světové zdravotnické organizace hlášeno více než 500 případů spalniček. Evropské středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) eviduje za první dva měsíce letošního roku přes 1 500 případů spalniček v zemích EU/EEA. Spalničky se nadále šíří uvnitř a mezi evropskými zeměmi. Možnost vzniku velkých ohnisek je hlavně tam, kde proočkovanost klesla pod potřebnou hranici 95 %.
Že spalničky nejsou vůbec žádná sranda, vyplývá z vyjádření lékařů (a ta se přece nezpochybňují!).
Příčinou úmrtí u malých dětí je nejčastěji pneumonie, u starších dětí encefalitida (5). Smrtnost na spalničky je v rozvinutých zemích odhadována na méně než 1% nemocných, v rozvojových zemích v průměru 3–5%, ale v některých lokalitách dosahuje 10–30%.
V roce 2019 bylo zaznamenáno 870 000 nemocných spalničkami – to je nejvyšší číslo za posledních 20 let. Přes 200 000 lidí onemocnění podlehlo. Na vině je nedostatečné očkování, které je zvlášť v oblastech oslabených boji či přírodními katastrofami obtížné zajistit. Od roku 2006 jsme proti spalničkám naočkovali přes 28 milionů dětí, protože právě ty nemoc nejvíce ohrožuje.
Spalničky jsou nebezpečné především svými komplikacemi při sekundárních bakteriálních infekcích. Celosvětově patří spalničky mezi hlavní příčiny úmrtí v dětském věku, především v nejméně rozvinutých zemích. Příčinou úmrtí u malých dětí je nejčastěji pneumonie, u starších dětí encefalitida. Proti spalničkám existuje od 60. let 20. století očkování, které je od roku 1969 součástí povinného očkování v ČR. V době před zavedením plošného očkování postihovaly spalničky v průběhu dětství téměř každého. Očkování významně snížilo výskyt spalniček v Evropě, ale přesto zde onemocnění často vypukne, a to díky vysoké infekčnosti. V nedávné době došlo v České republice k několika epidemiím, a to v letech 2014, 2017 a 2018 díky importovaným nákazám. Problémem začíná být pokles proočkovanosti způsobený odsunováním či odmítáním očkování.
Wikiskripta
Na koronavirus umřeli především velmi staří a velmi nemocní. Pro naprostou většinu populace je covid nezajímavá záležitost. Spalničky jsou naopak mimořádně nebezpečné pro malinké děti. Před rokem 1969, než byla zavedena povinná vakcinace, se na komplikace umíralo jak na běžícím pásu a nemocnice byly plné. Chceme to snad znovu??? Proti virům se musí zkrátka bojovat VŠEMI prostředky.
Před zahájením očkování velká část dětí prodělala spalničky. V tehdejším Československu byly desítky tisíc nemocných ročně (42 246 hlášených případů v roce 1955, 22 591 v roce 1965) . Na infekčních odděleních nemocnic pro ně byla vyhrazena celá oddělení. Ještě po 2. světové válce každý rok zemřelo více než 100 lidí, většinou dětí (v roce 1946 160 úmrtí, 1950 179 úmrtí). V následujících desetiletích byly počty úmrtí ročně řádově v desítkách (42 v roce 1955, 48 v roce 1960, 291 celkem v letech 1961 až 1970).
Doufám proto, že se Městský soud bude se vší vážností spalničkovou žalobou zabývat a uzná, že stát rozhodně po celé roky nečinil nic, aby zabránil zbytečným úmrtím. Dnes vidíme, co vše je možno ve jménu ochrany veřejného zdraví a záchrany jednoho jediného cenného lidského života udělat. Jestliže se kvůli covidu má zavést jakýsi zelený certifikát, chci ho mít i pro spalničky. Nikdo, kdo neprokáže, že měl spalničky před méně než 100 dny nebo že byl v řádných termínech opakovaně vakcinován, by neměl mít možnost chodit na jakékoli veřejné místo!
Like this:
Like Loading...
