Soudkyně a soudci NSS,
v této vyhraněné době je vaší povinností chránit lidská práva. Z nějakého důvodu jste se rozhodli tak nečinit, dáváte přednost jednoduchému před složitým, lži před pravdou, zbabělosti před spravedlností. Víte, že jsem z vašich postojů zklamaná a znechucená. Kdyby šlo jenom o mě, máte jistě právo to hodit za hlavu a pomyslet si něco o mém psychickém zdraví. Sami ale dobře víte, že nejsem sama, kdo se silně obává o další osudy naší země, o lidi, o budoucnost dětí. Víte velmi dobře, že se státu, exekutivy a zvůle bojí miliony občanů.
Protože nerozhodujete sami za sebe, ale vaše názory mají dopady na životy nás všech, myslím si, že máme plné právo vědět, proč se rozhodujete tak, jak se rozhodujete. Proč odmítáte chránit lidská práva, proč straníte státní moci, proč strkáte hlavu do písku.
Soudkyně a soudci, jestli si za svými názory stojíte i v občanském životě, obhajte je jako stateční lidé před veřejností. Dovolte občanům, aby se s vámi sešli tváří v tvář, aby se vás mohli zeptat, aby se dočkali důstojné odpovědi. Jenom na vašich bedrech leží odpovědnost za to, jak se bude lidem v České republice žít. Je vaší povinností slušně a řádně komunikovat, je vaší povinností rozhodovat včas a je vaší povinností sdělit lidem, na základě čeho se rozhodujete. Potřebujeme znát vaše osobní motivace. Musíme vědět, kdo jste – pod talárem.
Stanovte datum, místo a čas, kde bude možné se s vámi setkat a mluvit. Buďte aspoň v tomhle konečně trošku hrdiny. Nechci po vás, abyste na sebe nechali křičet, aby se na vás vylila všechna ta strašlivá frustrace a deprese, kterou lidé pociťují. To by nikam nevedlo.
Žádám jen, abyste dovolili mně a několika dalším právníkům, ale ne těm, kteří slouží státu, ale těm, jimž není dopřáno sluchu, se s vámi sejít, debatovat a vyjasnit si, kde jsou problémy. Slibuju, že budu jednat opravdu slušně a budu se k vám chovat s náležitou úctou, prokážete-li, že máte odvahu vysvětlit svoje postoje.
Myslím, že je NSS jako instituce schopna zajistit kvalitní přenos debaty pro všechny občany skrze online prostředky. Lidé si zaslouží vědět, co si doopravdy myslí ti, kdo rozhodují o jejich životě a smrti. Tohle totiž není žádná hra, žádný moot court. Je to realita, ve které miliony lidí skutečně trpí a trpět teprve budou. Jen vy tomu máte sílu zabránit. To vy můžete zastavit běsnění exekutivy.
Po tom, co se děje v zahraničí (lockdowny pro neočkované, nucené opakovaní vakcinace po šesti nebo devíti měsících, vyhrožování, trápení lidí a budování nových a nových hrozeb), už nikdo nemůže pochybovat, že jsme vprostřed války. My občané nemáme prostředky, jak zabránit státu, aby nás zničil, nestojí-li na naší straně justice. Vím, že vás nemůžu nijak přesvědčit a nijak donutit k tomu, abychom společně zachránili svět, vlastně jen naši zemi. Můžu vás o to jen poprosit. Nečiním tak ze strachu o sebe, ale o druhé. Nedovolte, prosím, aby jim stát ubližoval. Jsem asi naivní blázen, protože pořád ještě věřím v dobro – obecné i v dobro v každém člověku. Kvůli svým dětem. Doufám, že přežijí a že budou hlavně moci žít.
Ještě jednou vás žádám – stanovte datum debaty, ve které celému národu vysvětlíte, co se děje. Ne řečmi, které si můžeme přečíst v rozsudcích, ale jako lidé, kterými jste.
Děkuji, s pozdravem Vendula Zahumenská
P. S. Tenhle dopis jsem poslala Nejvyššímu správnímu soudu. Nevím už, jak jinak zjistit, co si soudci doopravdy myslí a jestli je nějaká naděje, že tohle všechno dobře dopadne. Doopravdy si přeju dost se do hlubin jejich myslí a pochopit, proč se to, co se stalo a co se děje, stalo a proč se to děje.