Podle informací serveru Česká justice soudce zpravodaj Jaromír Jirsa navrhuje odmítnout jednu z ústavních stížností. Nouzový stav je prý výjimečný, jedinečný a politický akt, jehož přezkum není možný ani ve správním soudnictví, ani v řízení před Ústavním soudem. Jeho vyhlášením totiž podle názoru zpravodaje nedochází k zásahu do žádného z Ústavou zaručených práv, je toliko pouhým rámcem, v němž se pak exekutiva pohybuje a rozhoduje. Pokud to potvrdí plénum Ústavního soudu, zbývá občanům už je právo na násilný odpor. Nemáme totiž čas čekat, až rozhodne krajský soud, následně Nejvyšší správní soud a pak možná znovu krajský soud. Naše životy vláda ničí teď.
O mimořádné problematičnosti vyhlášení nouzového stavu psala řada odborníků. Jako první se ozval Václav Vlk, který neúnavně napsal několik dalších příspěvků, pak rychle následovala vyjádření Tomáše Sokola, Jana Wintra, Jana Kysely. Byla zpracována velmi podrobná a kritická analýza.
Nejvyšší správní soud při rozhodování o odkladu voleb na Teplicku řekl: „Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát.“ S tím musí každý demokrat a zastánce ústavních principů našeho právního státu souhlasit.
Soudce Josef Baxa o nouzovém stavu říká:„Ani v nouzovém stavu nikdo nevypnul Ústavu. Naštěstí nikdo takový vypínač nemá. Ústava i Listina základních práv a svobod stále platí a neznamená to, že si vláda může dělat, co chce, a není ničím a nikým omezena.“
Pokud se Ústavní soud v takto těžké chvíli, kdy vláda bez řádného důvodu (dosud nikdo neví, na základě jakých podkladů bylo o omezení základních práv rozhodnuto) zasahuje do života milionů lidí, ničí jejich zdraví, živobytí a bezohledně šlape po jejich budoucnosti, nepostaví za práva občanů, zbude lidem už jen právo na násilný odpor.
K tomu Ústavní soud řekl:„Ústavně zaručené právo na odpor je zakotveno v čl. 23 Listiny základních práv a svobod. Jde o formu nezákonného jednání, které získává svoji legitimitu v okamžiku, kdy dojde k narušení demokratických základů, při kumulativním splnění dvou podmínek, kterými jsou faktická paralýza soudů a současně nemožnost použití všech zákonných prostředků k ochraně svých práv. S ústavním právem na odpor je za určitých okolností spojen tzv. exkulpační účinek. Článek 23 Listiny na jednání stěžovatele nedopadá. Definovat pojem občanské neposlušnosti je s ohledem na její přesah do odvětví filosofie a politologie obtížné. Tzv. občanská neposlušnost jako určitá forma odporu předpokládá úmyslné neuposlechnutí z důvodů náboženských, morálních či politických zásad. V důsledku toho dochází k porušení zákona, který je sám o sobě nespravedlivý. Podstatou občanské neposlušnosti je vědomé porušování zákonů kvůli jejich tvrzené nespravedlnosti. Co však Ústavní soud považuje za nutné zdůraznit, je, že občanská neposlušnost se neorientuje na porušení čistě individuálních zájmů, ale spíše na obecný zájem.“
Hobbymarkety jsou otevřené, nakupme vidle a čekejme. Uvidíme, jestli je použijeme na zahradě nebo jinak. 🙂