Dobře, dobře, dobře – už nikdy nebudu psát, že je něco nejabsurdnější nebo nejbizarnější, protože hned druhý den se stane něco ještě horšího. Zjistila jsem, že existuje iniciativa „Lékaři pomáhají Česku“. Ona pomoc spočívá v provádění antigenních testů, přičemž podle informací na stránkách iniciativy má lékař za každý provedený test od pojišťovny zaplaceno 350,- Kč. Kdyby vyšetřil 5 pacientů denně, kteří by byli ochotni test podstoupit, ordinoval by každý pracovní den celý měsíc, přijde si tak na slušných 35.000,- Kč za úplně jednoduchý a navíc totálně zbytečný úkon. Smutné je, že tyto peníze, o které se obohatí, odejdou z těch, které jsou určeny na péči o nemocné. Pojišťovny krvácí, zdravotní péče se odkládá, lidé strádají, ale testuje se jako o život a mnozí bojovníci v „první linii“ se cítí být málem bohy.
Víme, že tato iniciativa neříká, že bez testu lékaři nemají ošetřovat pacienty. Chtějí zkrátka jen testovat, nejspíš v zájmu obecného blaha. V dnešní době je ale možné prakticky cokoli, tak kdyby to někoho napadlo třeba v budoucnu, je třeba, aby pacienti věděli, zda je něco takového možné – podmínit ošetření testem nebo očkováním.
Má lékař právo podmínit ošetření testem?
Ne, samozřejmě, že nemá. Nikdy nikdo nikoho netestuje na chřipku, na spalničky, na černý kašel, na streptokoky, na stafylokoky, na HIV a podobně, potřebuje-li pacient vyvrtat zub nebo zkontrolovat mandle. Když jsem byla před rokem a půl na gastro vyšetření, nikoho můj zdravotní stav ve smyslu všech breberek, které mám v sobě, nezajímal. Když jsem měla před pár lety tzv. para černý kašel, seděla jsem v čekárně, pak v ordinaci, vesele kašlala a všem to bylo jedno (nikoho totiž nenapadlo mi ten test udělat, to až za několik dlouhých týdnů).
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví zná jen povinnost podrobit se testům na HIV ve specifických případech (chraň nás bůh, aby tam šašci v Parlamentu doplnili ještě covid jako nejhorší nemoc všech dob):
§ 71
(1) U dárců krve, tkání, orgánů a spermatu se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu při každém darování. U dárkyň mateřského mléka se provádí povinné vyšetřování na virus lidského imunodeficitu jednorázově, před započetím dárcovství. Bez testu na virus lidského imunodeficitu není darování přípustné.
a) u těhotných žen,
b) u fyzické osoby, která má poruchu vědomí a u níž vyšetření na virus lidského imunodeficitu je významné z hlediska diferenciální diagnostiky a léčení bez provedení tohoto vyšetření může vést k poškození jejího zdraví,
c) u fyzické osoby, které bylo sděleno obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí včetně nemoci vyvolané virem lidského imunodeficitu nebo z trestného činu, při kterém mohlo dojít k přenosu této nákazy na jiné fyzické osoby,
d) u fyzické osoby, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc (§ 70).
(3) V ostatních případech lze vyšetření na virus lidského imunodeficitu provést jen se souhlasem fyzické osoby.
Je evidentní, že povinné vyšetřování na určitou nemoc je velmi citlivým tématem a jedinou výjimkou je HIV, a to jen v konkrétních situacích. Rozhodně nikdo nemá povinnost se podrobit vyšetření na HIV třeba před zubařským zákrokem.
Připomínáme článek právníka Ondřeje Dostála o přístupu ke zdravotní péči z jara 2020
Jestli by vám nějaký lékař řekl, že vás neošetří, nepodrobíte-li se testu na koronavirus (pokud to tedy, bohužel, nebude nařizovat některé z praštěných mimořádných opatření v konkrétním případě např. při příjmu do nemocnice), můžete takovému vykukovi říct, že ho budete žalovat a že proti němu podáte stížnost, protože odmítá poskytovat lékařskou péči. Bohužel si pak asi budete muset najít skutečného odborníka, který chápe, co znamená být lékařem.