Ač už nejsem advokátní koncipientka, zabrousila jsem na Advokátní deník a zůstala jsem (zase) zírat s pusou dokořán. Vzhledem k tomu, že těsně vedle mě řádí nějaká pěkná letní bouřka, dalo by se skoro napsat: jako když do mě hrom uhodí. A ano, vím, že nebezpečný je blesk a nikoli pouhý zvuk, ale to víte, úsloví nejde jen tak měnit. Proč že jsem hrůzou málem oněměla?
Přečetla jsem si totiž, že nejen vládě a poslancům, ale i zaměstnavatelům zachutnala moc a rádi by dostali větší porci. Na Advokátním deníku se píše:
Zaměstnavatelé žádají po vládě úpravu legislativy, aby mohli sami podle potřeby rozhodovat o nošení roušek či testování svých zaměstnanců. Chtějí také, aby se podnikům testy dál proplácely. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to v pondělí 21. června řekl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jan Wiesner. Odbory testování a očkování ve společnostech podporují. Podle ministryně práce Dipl.-Pol. Jany Maláčové, MSc., se bude o nastavení pravidel jednat.
Čert vem´ tituly Jany Maláčové, stejně netuším, co znamená Dipl.-Pol. a jestli mě to nemá urážet nebo ji, protože to vypadá jako diplomovaný politruk. Horší je to, co se píše v textu dál:
„Chceme především to, aby byla upravena legislativa tak, aby firmy mohly reagovat na aktuální situaci v daném místě a daném podniku. Je třeba, aby si udělaly vlastní opatření – aby nařídily roušky, testování,“ uvedl Jan Wiesner.
„Zaměstnavatelé chtějí mít možnost flexibilně rozhodovat o hygienických pravidlech ve firmě, zejména o nasazování, sundávání roušek a testování,“ uvedl Rafaj. Dodal, že podnik by měl mít i možnost „vidět výsledek PCR testu“ po návratu pracovníka z dovolené.
Hmmm, tak snad se vám, kdož jste mlčeli nebo činy strany a vlády schvalovali, líbí doba, kterou jste stvořili. Já vám ale rozhodně za něco tak odporného děkovat nebudu… a říkám všem, kdo celý rok neudělali VŮBEC nic, slepě a hluše čekali, až „to“ skončí, dokonce se ani nezajímali a nepídili se po informacích, jen plnili rozkazy a teď jsou najednou strašlivě překvapeni a nelíbí se jim, že už i na ně došlo, aby mi nepsali a nedoprošovali se najednou rad. Nechci vám pomáhat. Nezajímáte mne, protože jste zločinci, kteří ublížili mým dětem, a to se neodpouští.