Pokud vás zajímá, co řekl ESLP k očkování dětí, ale nechtělo se vám to louskat v cizím jazyce, máte možnost si rozsudek projít v češtině.
Můžu vám říct, že se mi vaří krev hlavně z jedné věci: mám plné zuby té zatracené ochrany zranitelných, ke které dochází na úkor druhých! Já říkám – odsud posud, každému co nejvíc pomoci, která poskytnou lze, ale jen tak, aby za to nemuseli pykat druzí. Společnost nemá fungovat tak, že se chrání každičký nejslabší, to je úplná, ale úplná blbost. Z téhle novodobé mantry je mi vážně děsně smutno.
Smyslem předmětné úpravy ve světle argumentace vlády a vnitrostátních soudů je ochrana proti nemocem, které mohou představovat vážné zdravotní riziko. Tato ochrana směřuje nejen vůči těm, kteří se nechají naočkovat, ale rovněž vůči osobám ve zranitelném postavení, které se očkovat nemohou a jejichž ochrana proti nakažlivým nemocem závisí na dosažení dostatečné míry proočkovanosti populace. To dle Soudu odpovídá legitimnímu zájmu ochrany veřejného zdraví uvedenému v čl. 8 odst. 2 Úmluvy...
Ve shodě s vládou Soud označil povinné očkování za projev sociální solidarity, jejímž cílem je chránit zdraví ostatních, především těch zvláště zranitelných, pro jejichž ochranu je po ostatních požadováno podstoupit minimální riziko v podobě očkování...
ESLP dále uvedl:
K otázce bezpečnosti vláda uvedla, že z přibližně 100 tis. naočkovaných dětí v České republice ročně (představující 300 tis. očkování) dochází k přibližně k pěti nebo šesti potenciálně celoživotním vážným zdravotním vedlejším účinkům. S ohledem na toto velmi vzácné, ale nepochybně velmi závažné riziko pro zdraví jednotlivce již v minulosti Soud zdůraznil nezbytnost přijetí preventivních opatření k jejich zamezení (Solomakhin proti Ukrajině, cit. výše, § 33), které v České republice označil za adekvátní. K očkování dochází až po lékařském vyšetření, které musí vyloučit zdravotní stav bránící podání očkovací látky (kontraindikaci). Vakcíny jsou rovněž předmětem dohledu Státního ústavu pro kontrolu léčiv, přičemž zdravotníci jsou povinni hlásit jakékoliv podezření na nežádoucí účinky vakcín. K námitce stěžovatelů ohledně možnosti náhrady újmy za případné vedlejší účinky.
Cože? 6 dětí ze 100. 000 je vážně poškozeno očkováním? Zajímalo by mne, kolik je těch extrémně nemocných dětí, které ani očkovány být nemohou, že je k jejich ochraně nutno obětovat šest jiných dětí! Nechápu, proč by zrovna moje dítě mělo být horší než to velmi nemocné, které se údajně poškozením jiného zachrání. tohle je fakt, ale fakt zvrácený!
Na rozsudku se mi naopak líbí následující:
Soud označil za přiměřenou možnost státu požadovat po osobách, pro které očkování představuje pouze minimální riziko, podrobit se očkovací povinnosti ve jménu sociální solidarity a v zájmu malého počtu zranitelných dětí. Stěžovatelé navíc nebyli zbaveni veškerých možností osobního, sociálního nebo intelektuálního rozvoje, byť za cenu finančního i dalšího úsilí ze strany rodičů. Tento dopad byl navíc omezen v čase, neboť pro účely povinné školní docházky již stav očkování nehraje roli. Podotkl, že stěžovatelka Novotná nevyvrátila tvrzení vlády, že by neabsolvování mateřské školy mělo dopad na možnost absolvovat základní vzdělání na škole v souladu s její pedagogickou filozofií.
ESLP tedy evidentně považuje za přiměřené jen takový systém povinného očkování, kdy nepodrobení se vakcinaci nepředstavuje nepřiměřený zásah do života. To, že dítě nechodí do MŠ vem´čert, to si myslím i já. Do školy ale puštěno být musí! A to je dobrá zpráva. Znovu říkám: chtějme, aby bylo očkování proti covid povinné. nejhorší, co nás pak čeká, je pokuta maximálně 10. 000 (a to podle mne snad skoro nikdo ještě nedostal, i když neočkoval rovnou proti devíti velmi vážným chorobám a nikoli proti jedné rýmě!)
A úplně nejlepší je tento závěr:
(Soud) Připomněl, že státy mají pozitivní závazek učinit všechny vhodné kroky k ochraně života a zdraví jednotlivců podléhajících jejich jurisdikci, které pro ně plynou nejen z článků 2 a 8 Úmluvy (viz např. L. C. B. proti Spojenému království, č. 2341/94, rozsudek ze dne 9. června 1998, § 36), ale i z řady dalších mezinárodních lidskoprávních instrumentů.
Aha! takže pozitivní závazky státu vůči našemu zdraví existují! Tak jak je možné, Ústavní soude, že jsi říkal, že ne? Jak je možné, že jsi dovolil zplundrovat státní pokladnu nesmyslnými nouzovými stavy a připustil jsi, že NEBUDOU PENÍZE NA ZDRAVOTNÍ PÉČI???