Městský soud v Praze v dnes zveřejněném rozhodnutí vyhověl žalobě čtyř navrhovatelů a zrušil aktuálně platné opatření, které nařizuje zahalování obličeje ve vnitřních prostorách staveb i venku. Soudci nevyhověli řadě námitek, které jsme uplatnili (zejména pak té, že ministerstvo nemá vůbec pravomoc nošení roušek nařizovat), přesto se jedná o důležité rozhodnutí, které má dopad na řadu běžících přestupkových řízení.
Rozhodnutí má dopady především v tom, že za nerespektování povinnosti mít zahalený obličej, není možné ukládat pokuty. Již dříve to ve vztahu k na jaře zrušeným opatřením potvrdil ministr vnitra.
S naším klientem jsme namítali nezákonnost opatření již ve vztahu k povinnosti nosit roušky od 18. září. Soud rozhodoval stále o tom samém návrhu (když připustil změnu žaloby) a tak je potřeba se podívat na to, zda se závěr o nezákonnosti opatření ze dne 19. října vztahuje také na předchozí opatření. Jsme přesvědčeni, že ano.
Rozhodnutí totiž ve vztahu k nyní účinnému opatření uvádí, že „postrádá konkrétní, srozumitelné a podložené úvahy, na základě nichž by soud mohl účinně a odpovědně přezkoumat, zda je skutečně z pohledu dosažení deklarovaného cíle (v podobě zploštění křivky) a předpokládaného smyslu (účinnosti) roušek nezbytné trvat na povinném nošení ochranných prostředků dýchacích cest v aktuálně stanoveném rozsahu.“
Soud také poukázal na to, že nebyly nijak zhodnoceny rizika zejm. dlouhodobého nošení roušek, když v odůvodnění „zcela schází samotné důvody, na základě kterých je přijetí předmětného opatření v daném okamžiku – navíc v takovém rozsahu – nezbytné; stejně tak chybí jakékoliv zdůvodnění přijatých výjimek.“ Přitom mimořádná opatření je i podle zákona možné vydávat pouze „v nezbytném rozsahu“ (§ 69 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví).
Soud dále kritizuje, že jako důvod byl uveden prakticky jen „nástup dětí do škol a do předškolních zařízení…“ aniž by ministerstvo jakkoliv reagovalo na další vývoj „epidemie“ a zejména důvody pro pokračující zpřísnění přijatých opatření (první opatření bylo přijato již v srpnu s účinností od 1. září, tam ale bylo nařizováno pouze nošení roušek ve vybraných vnitřních prostorech budov a ve veřejné dopravě).
Soud pak rovněž zdůrazňuje, že „důvody a argumenty v odůvodnění mimořádného opatření měly být také podloženy přímo v odůvodnění specifikovanými podklady … aby se s nimi jeho adresáti mohli řádně seznámit.., aby byl postup odpůrce maximálně transparentní a aby mohl být v případě soudního sporu účinně přezkoumán.“ Soud v souladu s námi uplatněnou argumentací potvrdil, že dodatečné odůvodnění až v řízení před soudem nemůže vady odůvodnění zhojit.
Za nezákonné je tak podle našeho přesvědčení nutno považovat již minimálně opatření z 18. září. Také vůči němu plně platí, že pouze přebírá odůvodnění v srpnu vydaných opatření, aniž by z něj bylo zřejmé, proč je rozšiřován okruh vnitřních prostor, kde je nutno se zahalovat. Stejně tak lze na dřívější opatření vztáhnout to, že chybí konkrétnější podklady a hodnocení ve vztahu k epidemiologické situaci a vůbec nejsou odůvodněny výjimky z opatření. Tím spíše to pak platí i pro opatření z 12. října.
Byla vám uložena pokuta, nebo bylo zahájeno přestupkové řízení u KHS?
Výslovný text ustanovení § 101d odst. 3 soudního řádu správního říká, že „Bylo-li na základě opatření obecné povahy, které bylo zrušeno, nebo bylo-li na základě části opatření obecné povahy, která byla zrušena, rozhodnuto o správním deliktu a toto rozhodnutí nabylo právní moci, ale nebylo dosud vykonáno, je zrušení takového opatření obecné povahy nebo jeho části důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení příslušného procesního předpisu.“
Pokud tedy někomu byla uložena pokuta na základě nezákonného rouškového opatření (a to i příkazem), může podat návrh na obnovu řízení podle § 100 správního řádu, jestliže pokutu ještě nezaplatil. V takovém případě je potřeba návrh na obnovu řízení spojit s návrhem na odklad vykonatelnosti pokuty. Nejpozději je možné o obnovu žádat do 3 měsíců od okamžiku, kdy se člověk o důvodech pro obnovu dozvěděl (ideální je pro jistotu počítat lhůtu od dnešního dne).
Pokud ještě ve věci nebylo o přestupku pravomocně rozhodnuto, mělo by být dostatečné, když poukážete na rozhodnutí městského soudu a řízení by mělo být zastaveno.
V případě, že již pokuta byla zaplacena, právní řád zřejmě neumožňuje domáhat se zrušení opatření formou obnovy řízení a pokud nedošlo ke zrušení s účinky od počátku (ex tunc), podle všeho nelze postupovat ani cestou správní žaloby (i s ohledem na judikaturu Ústavního soudu). V takovém případě je podle našeho názoru možné zaplacenou pokutu uplatnit jako škodu způsobenou v důsledku nezákonného opatření obecné povahy – tedy postupovat podle zákona č. 82/98 Sb.
Aniž bychom někoho chtěli navádět, podotýkáme, že i když soud odložil účinnost zrušení napadeného opatření až na příští týden, přesto platí, že kdo si nyní roušku nevezme, tomu na základě nezákonného opatření ministerstva pokuta být uložena nemůže.
Anonymizovaný rozsudek je k dispozici zde.
Pokud nyní obdržíte příkaz k úhradě pokuty a chcete podat odpor, můžete využít tohoto vzoru.