Dostala se ke mně opravdu originální odpověď jedné dámy z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy – Mgr. et Mgr. Dany PRUDÍKOVÉ, Ph.D. náměstkyně pro řízení sekce legislativy a strategie. Zjevně se jí nějaká ředitelka základní školy ptala na to, jestli může terorizovat děti s rouškami a vynucovat si, aby je ti malí nebožáci nosili. Přečtěte si, jaké myšlenky mají „ti nahoře“. Pracuje na ministerstvu, které má pečovat o mládež, vůbec někdo, kdo má rád děti a záleží mu na nich? Nebo už je naše společnost naprosto na hlavu a mláďata jsou tím posledním, co by kdo řešil?
Co si myslíme z pohledu práva a roušek ve školách my, si můžete přečíst zde.
Vážená paní ředitelko,
k Vašemu dotazu uvádím následující.
Obecně povinnost žáků nosit roušky v budově školy vychází z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví.
Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví či krizová opatření vlády jsou rozhodnutími, která se musí dodržovat. Jejich nedodržování podléhá sankcím a ve škole je možné je trestat jako jiné porušování zákonných pravidel nebo pravidel vyplývajících ze školního řádu. Před uplatněním nějakých represivních nástrojů je vhodné situaci řešit dohodou.
Žák je povinen dodržovat hygienická pravidla stanovená mimořádným nebo krizovým opatřením; jejich opakované nedodržování, po prokazatelném upozornění zákonného zástupce žáka, je důvodem k nevpuštění žáka do školy. Před zamezením docházky do školy doporučujeme, aby ředitel školy nejprve vyčerpal všechny dostupné možnosti, aby se dítě mohlo vzdělávat, tj. poskytnutí záložních roušek (vytvoření zásoby záložních roušek doporučuje hygienický manuál), operativní nákup roušek, kontaktování zákonného zástupce, aby dítěti roušku zajistil.
V tomto případě nedochází k porušení práva na vzdělávání, jelikož žák/zákonný zástupce porušuje povinnost stanovenou mimořádným opatřením, které slouží k ochraně veřejného zdraví včetně ochrany veřejného zdraví při vzdělávání. Svým chováním ohrožuje veřejné zdraví a je tedy legitimní jej na tuto skutečnost upozornit a následně ho v ohrožování veřejného zdraví omezit.
V případě, že zákonný zástupce doručí prohlášení řediteli školy, ve kterém se vymezuje vůči požadavkům a povinnostem vyplývajících z právních předpisů (např. oddělení dítěte s příznaky) nebo právně závazných opatření (např. nošení roušky při nařízení Ministerstva zdravotnictví), nemají tato prohlášení efekt, jelikož je nutné dodržovat zákon.
V některých částech, kde je nezbytný souhlas zákonného zástupce, je ředitel povinen oznámení respektovat. Například bez souhlasu zákonného zástupce nemůže pedagogický pracovník provádět zdravotnické výkony – například odebírat tělní tekutiny. Pro to ostatně nevidíme v nynější situaci žádný důvod, proč by tak měl pedagogický pracovník činit, testování na koronavirus škola neprovádí.
Závěrem tedy uvádím, že je povinností mimořádná či krizová opatření dodržovat a této povinnosti se nelze vzdát nesouhlasným prohlášením zákonného zástupce.
S pozdravem
D. Prudíková
Kdybyste chtěli madam Prudíkové třeba napsat, co si jako rodiče a občané o jejích názorech myslíte, její e-mail je: Dana.Prudikova@msmt.cz