Od samotného počátku „pandemie“ upozorňujeme na to, že ČR má po léta vypracovaný Pandemický plán. Psávali jsme to i do žalob, ale soudům to nepřišlo podstatné. Vláda dosud nikomu nesdělila, proč podle tohoto plánu nepostupuje a proč se tváří, že se nikdy s ničím tak děsným jako je koronavirus nepočítalo.
Přitom Pandemický plán počítá s mnohem horší situací.
Kolik lidí onemocní a jak na tom budou?
V Pandemickém plánu se uvádí: V posledních deseti letech onemocnělo na chřipku a chřipce podobná onemocnění každoročně mezi 1,5 až 3,5 milionu osob. Chřipka se obvykle řeší od 40. týdne do 20. týdne následujícího roku.
Pandemickou chřipkou (tedy tou odlišnou od staré dobré chřipky) ochoří mnohem víc lidí. Pandemický plán k tomu uvádí:
Míra zasažení: to je podíl obyvatelstva, u kterého se během pandemie vyvine klinické stádium chřipky. Předpokládá se, že v ČR by mohlo onemocnět během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie až 30 % populace, tj. více než 3 milióny osob. Míra zasažení a závažnost nemoci se mohou v jednotlivých věkových skupinách pravděpodobně lišit. Předpokládá se závažnější průběh nemoci a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné „sezónní“ chřipky, protože celá populace nebude imunní vůči novému chřipkovému viru.
No dobře, teď víme, že se počítá s tím, že bude fakt hafo lidí nemocných (nikoli pouze pozitivních, protože chřipka, ani ta pandemická, se masově netestuje, ačkoli jedním z opatření testování být může). A co se očekává ohledně smrtnosti viru?
Smrtnost na chřipku: je poměr počtu zemřelých v důsledku chřipky z celkového počtu nemocných. Většina národních plánů zakládá své předpoklady na odhadu, který zohledňuje zkušenosti z pandemie 1957-58. Na jejich základě se předpokládá, že během pandemického období by mohlo na chřipku zemřít 0,37 % populace, což v ČR představuje téměř 12 000 osob. (Tohle je krapet divný výpočet, ale tak zajímejme se o tu smrtnost – podle Státního zdravotního ústavu má korona smrtnost sotva 0,3%, podle studie uveřejněné v bulletinu WHO jen 0,23%!).
Ach můj bože a co zahlcení nemocnic a vyčerpání první linie?
Návštěva lékaře: očekává se, že 50 % nemocných osob (připomínáme, že to bude 30% populace ČR, celkem slušnej oddíl lidí) vyhledá odbornou zdravotní péči, zejména u praktického lékaře.
Počet hospitalizovaných osob: předpokládá se, že pro akutní dýchací a související potíže bude hospitalizováno navíc 1 % nemocných, tedy přibližně 30 000 osob.
Míra intenzivní péče: očekává se, že 15 % pacientů hospitalizovaných v důsledku nemoci podobné chřipce bude potřebovat intenzivní péči a 50 % z nich může potřebovat mechanické ventilátory.
Zajímavé je, že se v Pandemickém plánu píše k prasečí chřipce): „Významnou proporci úmrtí a těžkých stavů představoval akutní respirační distress syndrom (ARDS), který se u běžné sezónní chřipky vyskytuje jen zřídka. Právě tato skupina těžkých průběhů pandemické chřipky poukázala na zásadní limitaci péče o nemocné – na dostupnost intenzivní péče, což je relativně nový moment, který je nutné v připravenosti na další pandemii adekvátně zohlednit.“
To bylo konkrétně za těch deset let od poslední „pandemie“ zohledněno jak?
Tak si to shrňme: Pandemický plán očekává 30 000 lidí ve špitálech. Cože? 4 500 lidí bude v nemocnici? 2 250 na ventilaci? A to nebudou nemocnice jako KOLABOVAT? A nebude třeba dvou prázdných polních nemocnic a výpomoci americké armády?
A co nemocní zaměstnanci?
Nepřítomnost v zaměstnání (absentismus): pro účely plánování by se mělo předpokládat, že během tří měsíců od počátku pandemie nebude v důsledku nemoci přítomno v zaměstnání celkem 30 % pracovních sil po dobu pěti až osmi pracovních dnů.
Můžete namítat, že na chřipkou jsou antivirotika a očkování. To ale neplatí tak jednoduše na tu pandemickou. Vzpomeňte dramatického hysterčení ohledně Tamiflu a vakcíny.
Ekonomické důsledky pandemie
Tato část plánu působí „nejlegračněji“:
Z pohledu zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích národního hospodářství je nutné rozlišovat různé stupně nakažlivosti (50 %, 45 %, 40 %, 35 %) a zároveň i různé stupně důležitosti z hlediska chodu ekonomiky a bezpečnosti státu. Při takto nastavených parametrech by do 10 dnů onemocnělo řádově 40 % pracovníků ve skupině nejohroženějších (lékaři v první linii, městská doprava), 27 % ve skupině ohrožených a důležitých pro chod ekonomiky a bezpečnosti státu (lékaři, zaměstnanci dopravy, obchodu, veřejné správy a obrany), 12 % pracovníků ve skupině méně ohrožené (ostatní produkční odvětví národního hospodářství – i strategicky důležitá, ale s menší koncentrací osob jako např. energetika) a 4 % pracovníků ve skupině nejméně ohrožených (ostatní veřejné služby, finanční zprostředkování, zemědělství, lesnictví). To celkově představuje do 10 dnů nemocnost asi 10 % zaměstnaných osob. Budeme-li uvažovat nejnižší nakažlivost i u zbytku populace, onemocnělo by do 10 dní asi 7 % obyvatel. Ekonomické ztráty způsobené absentismem nekorespondují pouze s počty fakticky nemocných osob, ale zahrnují např. i absence z důvodu péče o nemocné členy rodiny.
Z makroekonomického pohledu odhadujeme, že by pandemie, o jejímž odeznění lze uvažovat asi po 90 dnech, znamenala pokles výkonnosti ekonomiky (měřené ročním hrubým domácím produktem) o 1,5 – 2,0 %. Při nedostatečném plánování a připravenosti efektivní odpovědi na pandemii by pokles ročního HDP v důsledku nemocnosti představoval min. 2,5-3,0 %. V odhadech nejsou zohledněny škody na zdraví, případně úmrtí, které by působily na pokles ekonomické aktivity dlouhodobě. Ty by přirozeně byly významnější v případě absence účinných opatření.
Proč jen ta naše pandemie neodezněla po 90 dnech? Jo aha, ta hloupá „zpomalující“ opatření, aby se nezahltily špitály a náhodou neumřelo pár tisíc velmi starých a velmi nemocných lidí navíc, že jo.
K ekonomickým důsledkům nemůžu ani omylem poznamenat „Kam se hrabe covid!“. Ten převálcoval chřipku na plné čáře. Dokázal zničit celou společnost a uvrhnout nás do naprosté chudoby, dluhů a bláznovství. Bohužel nám účinná opatření chybí od jara 2020.
A jaká opatření se tedy MĚLA dělat?
Pandemický plán jich obsahuje mnoho, je to na několik stran. Doporučujeme si to projít. Navíc zdůrazňujeme, že Pandemický plán počítá s tím, že se vše velmi brzy vrátí do normálu. Dva týdny zavřené školy bychom kupříkladu vážně všichni přežili bez újmy. Dva roky prázdnin jsou jen bajkou od Vernea, nikoli tím, co lze skutečně žít.
V té nejhorší fázi pandemie se uvádí jako vhodná např. tato opatření:
- Doporučení osobám s ARI zůstat doma a minimalizovat jejich kontakt s členy domácnosti a jinými osobami
- Doporučení domácím kontaktům minimalizovat jejich úroveň interakce mimo domov a izolovat se při prvních příznacích symptomů chřipky
- Doporučení omezení návštěv hromadných akcí a doporučení redukce cestování včetně MHD
Opatření jsou (některá) poměrně tvrdá, to ano. Ale dávají aspoň smysl. Rozhodně mezi nimi nejsou roušky, zákazy pití kafe z kelímku nebo zavírání hospod po osmé večerní a rozbíjení dveří beranidlem, když někdo slaví narozeniny i po večerce.
Mimochodem, jedním z opatření je zajištění dostatečného množství osobních ochranných pomůcek, což jsou jedině respirátory, popř. jiné funkční masky, nikoli hadry nebo ústenky. Jak to stát splnil, víte sami.
Pandemický plán jen trefně ukazuje, jak naše vláda strašně lže. Že v tom není sama, ale zdatně jí sekundují jiní z Evropy, není žádná omluva. Jen ubohá výmluva.
Asi to bude chtít nějakou pěknou žalobu.