Dlouho jsem si seděla na rukách a říkala si, ne, nebuď taková, nebuď taková, nebuď taková. Ale já budu taková. Mám toho všeho totiž už naprosto plný zuby. Často mi píšete, že se musíme spojit. Jsem na tuhletu frázi strašně alergická. Víte proč? Protože spojit se můžete s lidmi, kterým věříte, o kterých víte, že jsou přátelé a že se vám neposmívají za zády nebo že vás jen nevyužívají. Nemůžu se tudíž spojit se Zdravým fórem, jak mi pořád a pořád předhazujete. Jestli vás zajímá proč ne, čtěte.
Důvody, proč nejen že nemůžu se ZF spolupracovat, ale nebudu už ani „buňkou“, mají několik rovin – zejména pracovně-osobní a hodnotovou.
Pracovně-osobní rovina
Na začátku jsem byla ze ZF vážně nadšená. Jásala jsem, že jsou tu lidé, kteří smýšlí jako já. Říkala jsem si, jo, s těmi můžeš spolupracovat. To půjde. Pak jsem se ale jako vždycky spálila. Bohužel jsem totiž pořád, i když mi bude za chvíli 40, strašně naivní a čekám, že lidi jsou z principu dobří. V e-mailové komunikaci se ZF jsme jednoho dne našla následující sdělení od Tomáše Nielsena (zaslané mně samozřejmě omylem – proč si lidi nedají pozor, co komu posílají, to vážně nepochopím).
Aby bylo jasno, v tomto e-mailu jsem samozřejmě VZ já, poslední vymazané jméno je jedna „no name“ advokátka, o které si ani nejsem jistá, jestli něco dělá. Ani se ale radši neptejte, které advokátce patří to první vymazané jméno. To byste asi čučeli. Já se každopádně bavím.
Po tomhle jsme s Davidem přerušili se ZF pracovní kontakty. Nicméně jsme jaksi neměli štěstí a z adresáře jsme nebyli vyřazeni. Proto nám došla následující zpráva od právníka ZF Svobody:
V následné obsáhlé komunikaci došlo na řadu vysvětlování a výmluv, ale na takové tanečky já nemám náladu. Litera scripta manet. To by měl znát každý právník.
Nakonec se ukázalo, že šlo o mnoho povyku pro nic. Pan Svoboda pak tu svoji žalobu podal. Její výsledek je zde.
ZF podalo ještě jednu žalobu. Upřímně doufám, že ta dopadne u NSS lépe. To je totiž to jediné, co si člověk může přát. Nemůže přece jít o nic jiného, než o to, abychom dosáhli většího uznání svobody lidské bytosti, nikoliv však ve vztahu k nějakému bláznivému viru, ale obecně (taky proto jsme před řadou měsíců ukončili veškerou komunikaci s médii, aby nás to nesvádělo k škrobení si vlastního ega a abychom si uvědomovali, proč to všechno děláme a co je cílem).
Hodnotový nesoulad
Přes vše výše uvedené jsem si říkala: „Drž jazyk za zuby a prsty od klávesnice.“ Buď buňkou ZF, aby tě lidi mohli najít a abys jim mohla pomoct a oni tobě. Potřebuješ lidi. No, člověk míní, život mění. Včera jsem se mrkla po delší době na FB ZF. Můžu vám říct, že mi bylo jasné, že s něčím takovým nechci být spojena už ani jako buňka.
Vím, že to je můj omezený pohled na věc. Moje úzké vidění světa. Moje hodnoty. Neříkám ani omylem, že vím, co je správně a co ne. Můžu se docela klidně plést. Jsem jen úplně obyčejná ženská, která píše svoje názory na web a která se snaží podávat žalobu za žalobou, což je jediné, co umí, aby ještě zachránila to, co se zachránit dá. Takže kdo ví. Třeba jsou ty moje otravný hodnoty naprosto trapný a neorientuju se už v ničem a nakonec bude dobře, že si pořídím domek se zahradou a kozama, protože k ničemu jinému než k dojení se ani nehodím. Vždyť jsem ani nesložila advokátní zkoušku, tak co.
Vím ale, že tohle je přes moji „čáru“.
Mně osobně tahleta rétorika prostě nesedí. Rozhodně si nemyslím, „že se něco nemá říkat“, to nikdy, naopak si myslím, že by si každý měl právo vyjadřovat vše, co chce, proto taky učím děti vtipy, které jsou evidentním hate speech. Jednošue ale takovéto posty nejsou můj styl. Pořád si myslím, že dnes bojujeme vlastní válku a berličky z historie nepotřebujeme. Musíme hledat vlastní cesty.
Na FB ZF je toho víc, co je pro mne problematické, ale nebudu to tady všechno rozebírat, protože to ani není důležité. Poslední kapkou, kdy jsem se rozhodla, že končím, pro mne bylo zcela vážně míněné zveřejnění (nebo to byla mnou nepochopená ironie?) tohoto videa, jehož zdrojem je, věřte či nevěřte, Infowars. Já nevím jak to máte nastavené vy, ale pro mne je to degradace mého dobrého jména, když by si někdo přečetl, že jsem buňkou ZF a že snad sdílím podobná videa. Nicméně u této „zprávy“ jsem se dobře zasmála. Ten nešťastnej redaktor nemá chybu.
