V posledním obchodně-službovo-testovacím opatření mne zaujala jedna věc. Ministerstvo se snaží urputně vysvětlit, proč nemůže ani za živýho boha uznat protilátky, a to následujícími argumenty:

Z imunologické hlediska je třeba zmínit, že je značným zjednodušením současný pohled na protilátky proti koronaviru ve smyslu ano/ne. Je známo, že imunitní odpověď není zaměřena proti celým antigenům, ale proti vazebným místům, tzv. epitopům, kterých jsou na povrchu viru stovky. Infekce koronaviru SARS-CoV-2 iniciuje humorální imunitní odpověď, která vytváří protilátky proti specifickým virovým antigenům, jako je nukleokapsidový (N) protein nebo protein spike (S).[18] S protein mají na povrchu všechny koronaviry a některé epitopy SARSCov-2 jsou sdílené i s těmi běžnými koronaviry (např. s OC43). Ještě významnější je zkřížená reaktivita v případě N proteinu. Důsledkem toho v sérech odebraných v době před vznikem pandemie covid-19 např. z let 2017-18 vyjde s velkou pravděpodobností určité procento sér pozitivních na SARS-Cov-2 testem zaměřeným na N protein nebo testem detekujícím S protein. Zdá se, že protilátky proti běžným koronavirům mají určitou omezenou protektivní aktivitu i proti onemocnění covid-19, ale rozhodně ne dlouhodobou a část těchto osob se s virem SARS-Cov-2 vůbec nemusela setkat. Pokud má tedy osoba pozitivní výsledek testu na protilátku SARS-CoV-2, je možné, že nedávno nebo v minulosti prodělala onemocnění covid-19. Existuje však možnost, že pozitivní výsledek je nesprávný, tedy falešně pozitivní, a to z důvodu, že testy na protilátky mohou detekovat jiné koronaviry než SARS-CoV-2, například ty, které způsobují běžné nachlazení.

Firma Roche (a samozřejmě nejen ta) k antigenním testům uvádí:

Rychlý test na antigen SARS-CoV-2 je spolehlivý a rychlý chromatografický imunotest pro kvalitativní detekci nukleotidového (N) antigenu SARS-CoV-2 přítomného v lidském nosohltanu nebo nosu.

Firma Medomics testuje následující:

Souprava Medomics pro testování antigenu detekuje nukleokapsidový protein, nikoli spike protein viru SARS-CoV-2.

V dalším materiálu ministerstvo uvádí:

Jako antigen je v testech většinou volen buď strukturální nukleokapsidový (N) protein, anebo spike (S) protein (případně jeho S1 část či pouze receptor binding domain (RBD) podjednotky S1). Uvádí se, že N antigen přináší vyšší citlivost testu, S antigen zase zlepšuje specificitu a může indikovat přítomnost virus neutralizujících protilátek.

Nejsem žádný testovací odborník ani fanatik, v laboratoři jsem na testu nikdy nebyla a snad ani nebudu, ale tohle, přiznám se, nechápu.

Ministerstvo dále k PCR testům píše:

Metoda RT-PCR se zakládá na detekci minimálně dvou specifických genových oblastí ve virové RNA. Standardně doporučované cíle zahrnují otevřený čtecí rámec ORF1ab (obsahující gen pro RNA-dependentní RNA polymerázu RdRP), nukleokapsidový protein N, obalový protein E či povrchový glykoprotein S.

Můžu vám říct, že bych potřebovala k ruce odborníka, abych vůbec pochopila, co tím svým odůvodněním, proč nelze uznávat protilátky, ministr vlastně myslel. Je tedy mediálně známý spike protein a ten jakýsi nukleokapsidový protein vypovídající nebo matoucí? Když k tomu přidám onu zprávu CDC ohledně PCR testů a ukončení jejich provádění, jsem, jak to jen říct, zralá na další pivo. Asi se začnu věnovat něčemu méně složitému, třeba hlazení koček, co mi už rok jako terapii navrhuje dcera.

%d bloggers like this: