Milí přátelé, opravdu dlouho, dlouho jsme s Davidem přemýšleli, co napsat k tématu povinné očkování, protože se na nás neustále obrací lidé, kterých se tato drzá a naprosto nelogická státní buzerace týká. Nakonec jsme dospěli k závěru, že není co napsat. Karty jsou rozdány a kostky vrženy. Zbývá jen pokoušet se udržet pozice a nestahovat kalhoty, když ještě nemáme namočené kotníky, ale jen slyšíme šplouchání brodu.
Je mi až fyzicky špatně, když jako právnička musím napsat: efektivní právní nástroj, který by pomohl lidem, nad nimiž se vznáší Damoklův meč imunizace, neexistuje.
Jsou-li mezi námi právníci, kteří s odkazem na obligátní „zjevnou protiústavnost“ dávají lidem falešnou naději, že snad povinná vakcinace neobstojí, řeknu vám jediné. Tyhlety jedince bych pověsila za uši do průvanu, protože šidí bezbranné a honí si ego nebo politické body a jen doufejme, že nic jiného. Každý soudný člověk ví, že neprávním státě může obstát cokoliv. Než uvěříte líbivému našeptávání ďáblových advokátů, vzpomeňte si na to, že naše soudy už řekly, že je přípustné:
- nucení k zahalování si obličejů, aniž by taková praktika měla oporu v zákoně;
- podmiňování účasti na vzdělání testováním;
- segregace lidí podle toho, zda podstoupili či nepodstoupili zcela nefunkční „vakcinaci“;
- omezit právo na práci a podmínit jeho realizaci testováním;
- brutálně zasáhnout do práva na příznivé životní prostředí;
- dupnout na právo na náboženskou svobodu;
- uvěznit lidi v domovech pro seniory;
- aj. špeky.
Navíc Ústavní soud i ESLP už povinnou vakcinaci dávno posvětily, je to přece vůbec ta nejbombastičtější věc na světě.
Existuje podle mne jen jedna jediná rada pro ty, kterým hrozí povinné očkování, pokud toto očkování z vlastního přesvědčení nechtějí: nedělat vůbec nic. Hrát mrtvé brouky až do úplného konce, neočkovat se a počkat, co zaměstnavatel na to. V mezidobí si samozřejmě velmi pečlivě shromažďujte důkazy pro soud, který bude v případě, že vás doopravdy vyhodí z práce nebo propustí ze služebního poměru, nevyhnutelný, ale pravděpodobně jednak velmi dlouhý a jednak s mimořádně nejistým výsledkem. Podle mne je totiž jedinou šancí to, že stát blafuje. Že si doopravdy nemůže, aspoň zatím, dovolit takové pouštění žilou, pokud jde o zdravotníky, policisty nebo vojáky. Nemá za vás zatím náhradu. Musíte ale vědět, že jde o ruskou rulaetu a může se stát, že ten náboj v pdoobě výpovědi v komoře bude. Neochrání vás před tím prostě nic, jen víra a finanční polštář nebo to, že jste do určité míry nezávislí (kdo z nás ale je).
Šedesátníci jsou na tom o něco líp – buď vláda vyhlášku zatím zruší (tomu nevěřím) nebo ne a pak bude (opět zatím, než bude změněn zákon) stačit zaplatit pokutu a budete z obliga. V podstatě můžeme my mladší šedesátníkům (zatím) jen závidět.
Jestliže nová vláda plná ještě větších ko*otů, než jsme doufali, upraví vyhlášku tak, že bude vakcinace povinná pro všechny, doporučuju řídit se dál heslem ze Stopařova průvodce: „Nepropadejte panice!“ Dokud nebude změněn zákon (což se chystá), do kterého by byly segregace lidí a drakonické pokuty nebo snad dokonce trestní postih vtěleny, není třeba zoufat. Situace bude pořád nadmíru výtečná. Zatím.
V současné situaci je jisté, že jde o hru nervů, je to prostě a jednoduše kdo s koho. Nezapomeňte na další možný krok – stávku.