Dnes si dovolujeme upozornit ještě na jeden zajímavý mediální počin: rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou. Můžete si ho přečíst na Lidovky.cz pod názvem „Soudy šly vládě do značné míry stranou, říká ústavní právník Kysela. Opatření by měla být podrobněji odůvodněná“.
Z rozhovoru si dovoluji část ocitovat:
„Lidovky.cz: Je tedy k úvaze nějakým způsobem upravit naši úpravu?
Především je potřeba se zamyslet nad ústavním zákonem o bezpečnosti, stejně tak nad krizovým zákonem. Klíčové je však spíš to, jek je toho využíváno ze strany vlády a jak s tím pracují soudy.
Lidovky.cz: Jak s tím pracují?
Soudy šly do značné míry vládě stranou. V zásadě je to dáno tím, že jarní opatření namířená proti šíření epidemie byla neustále měněna, rušena a nahrazována jinými. Ten, kdo je daným opatřením dotčený a chce ho napadnout, je v nevýhodě, protože než o tom začne soud rozhodovat, všechno se třikrát změní. Jde přitom o to, do jaké míry na to soud přistoupí. A tady na to soudy přistoupily tak, že řeknou, že už nemají o čem rozhodovat, protože to neplatí. Přičemž bylo evidentní, že v řadě případů to skutečné omezení základních práv pořád platí, akorát na základě opatření jiného.
Jen ve zcela výjimečných případech správní soudy akceptovaly pozici žalobce a umožnily mu různě měnit žalobní návrh, aby se konečně dostaly k substantivnímu přezkumu.
Nejsem si tedy jistý, jestli ten hlavní problém je v úpravě, nebo v určité nonšalantnosti, s jakou vláda k omezování základních práv přistupovala a přistupuje. A to se obávám, že změnou textace právního předpisu nevyřeší.
Lidovky.cz: Co by to tedy vyřešilo?
Tím, že by soudy začaly vládu klepat přes prsty. Půjdou-li soudy vládě stranou, protože jde přece o epidemii, mnohého tím nedocílí.
Lidovky.cz: Bavíme se tedy zhruba o tomtéž, jako když prezident překračuje své pravomoci, a nikdo s tím příliš nemůže hnout?
Je to zhruba podobné, ale v tomto případě je to jiné v tom, že soudce může být v mimořádně diskomfortním pocitu, že pokud z vládních nařízení něco zruší, něco se kvůli tomu stane a povede to ke spoustě mrtvých. To je samozřejmě hrozně nepříjemný pocit.“
Podle mého názoru jsou soudy zbabělé. Nerozhodují ve skutečnosti o tom, jestli se jen na pár týdnů (ano, máte pravdu, tomu už nikdo nevěří, na neurčito) „omezíme“ anebo lidi zemřou, čímž nám vyhrožuje Kubek nebo Hořejší s Prymulou. Ve skutečnosti soudy rozhodují jen a pouze o tom, jestli zemře minimální část národa na virus se smrtností 0. 2% (Kolik že má ta zesměšňovaná chřipka? Není to už prakticky totéž?) nebo jestli zničíme budoucnost všech, 99,8% národa (ano, je to zjednodušení), zakážeme dětem se vzdělávat, rozbijeme podnikatelům jejich práci, zničíme důvěru lidí v demokracii a právní stát a mj. díky tomu všemu ohrozíme zejm. ty nejslabší, když na péči o ně nebude mít zkrachovalý stát žádné prostředky.
Bude pouze vina soudců vše, co se v budoucnu stane, protože v okamžiku, kdy měly rozhodnout a přísně klepnout vládu přes prsty, tak neučinily.