Pošlete sestře, která by vás zfackovala, srdíčko (anebo prostředník)

Dnes jsem se dost pobavila dalším ufňukaným článkem na téma „vyčerpaná první linie“ a hnusní kreténi, popírači, kteří si dovolují kritizovat opatření a žádat ochranu práv a svobod. Prý si máte z vděčnosti, že se o vás zdravotníci (kteří jsou mimochodem placeni z našich daní) starají, nakreslit srdíčko na respirátor. Až se v něm budete venku dusit a ničit si zdraví, zahřeje vás, že můžete poníženě děkovat.

„Pevně věříme, že těch, co v nás mají důvěru, je stále ještě daleko více než těch, kteří nás nazývají lháři, agenty farmafirem, nedouky či dokonce vrahy. Loni na jaře jste nám tleskali z oken, ale to už je strašně dávno… Moc rádi uvidíme, že jste stále s námi!,“ dodali lékaři v prohlášení.

Na to kašlu, svůj respirátor jsem vylepšila následujícím způsobem:

Nějak nechápu, proč mám děkovat mnohým zdravotníkům, kteří se projevují až neuvěřitelně hnusně v této morální společenské krizi. Nechápu, proč se mám málem na kolenou klanět někomu, kdo jen dělá svoji práci, kterou si dobrovolně vybral a za kterou je honorován.

Každá práce se má přece vykonávat nejlépe, jak dovedeme, v souladu s naším nejlepším vědomím a svědomím, s cílem pomáhat druhým, s láskou a péčí. Není cílem očekávat poslušnost a vděk a jejich oddanost. To je dětinské a nesvědčí to o vyzrálosti člověka. Je běžné za dobře odvedenou práci poděkovat, ale tím to hasne. Žádná adorace, žádné přehnaně dojemné reakce, žádné vyvyšování jedněch a ponižování druhých. Normální lékař, stejně jako kdokoli jiný (ne, opravdu nejsou lékaři polobohové) je rád, že pomáhá a je spokojený, když věci fungují. Je prostě naprosto běžné dělat práci dobře ku prospěchu společnosti. I bez srdíček a popularity a mediální slávy. Tečka.

Zdravotníci jsou naprosto obyčejní smrtelníci. Jsou mezi nimi úžasně chytří lidé, kteří realizují nepostradatelné nápady, skvělí lidé, kteří obětují sebe pro druhé, průměrní, kteří prostě plní svoje pracovní úkoly a to naprosto stačí, aneb hloupí lidé a jsou mezi nimi velmi špatní lidé, kteří poškozují zdraví lidí, zanedbávají péči, chovají se povýšeně k pacientům, jako k nějakému zboží, a práva pacientů jim prakticky nic neříkají. Každý vidíme, jak se dnes projevuje Kubek, Hořejší nebo lidi okolo iniciativy Sníh. Jejich jednání nemá podle mého názoru s lékařskou etikou pranic společného, dokonce lze říci, že je v rozporu se stavovským předpisem. Ale to je jen špička ledovce, pak jsou tu ti řadoví, kteří smýšlí „zajímavě“.

Nemůžu z hlavy dostat článek o jedné zdravotní sestře – opravdu bych si nepřála, aby mne takový člověk ošetřoval, ale vím, že nemám na výběr, neb v pozici pacienta jsem v podstatě v našem systému roli slabého a závislého bez vlastní vůle.

Zdravotní sestru z přetížené sokolovské nemocnice Lucii Raškovou popírači covidu doslova hrozně štvou. „Nejradši bych jim nafackovala,” říká. Každý den musí sledovat utrpení, které nemoc způsobuje. Některé bludy na sociálních sítích jí, jak říká, úplně drásají nervy. Ani její kolegyně ze sokolovské covidové interny lékařka Alice Novotná nemá pro popírače žádné pochopení. Jejich tvrzení mohou ve výsledku zabíjet, řekla.

Dále v článku zaznělo:

„Já jsem si o svých kamarádech, které znám odmalička, myslela, že to jsou normální lidi, ale pak vidím, co jsou schopni vyplodit na Facebooku za bludy. To je prostě na facku. Kdybych mohla, tak je snad i zfackuju.”

Za „přetíženou sestřičku“ se naštěstí postavil guru kapénkové sekty – obézní středoškolák Hamáček. Uf, když má zastání u takové kapacity, pak má jistojistě ženská pravdu. Fackovat to na jednu hromadu!

„Z mého pohledu je to obrovský podraz na zdravotníky, na lékaře a sestřičky ve chvíli, kdy ten personál bojuje proti covidu,“ kritizoval demonstranty. „Platí to, co si můžeme přečíst všichni na internetu – reakce zdravotníků. Unisono tam zaznívá, že by je všechny profackovali nebo by je alespoň odvedli na covidové stanice, jak to vypadá, když lidé jsou v těch kritických stadiích. Je to odsouzeníhodné,“ dodal Hamáček.

Přijdou vám taková vyjádření normální a akceptovatelná, profesionální nebo snad dokonce hodná úcty? Mně ne. Nikdy jsem nechápala, proč mám před lékaři poklonkovat. Poskytují zdravotní službu za peníze z veřejného rozpočtu. Mají povinnost být uctiví. Nařizuje jim to jejich stavovský předpis i zákon. A skutek mnohdy utek. Někdy si dokonce přeju, abychom měli systém podobný tomu americkému, protože za úctu se v tomhle představení zjevně platí. Jen je to na úkor těch, kdo nemají na vstupné.