Celá „pandemie“ a ničení svobody a celých národů stojí a padá na RT-PCR testech. Nejsme odborníci na laboratorní metody zjišťování životaschopnosti a nakažlivosti virů, proto se zaměříme pouze na to, co řekli portugalští soudci. Budeme velmi vděčni expertům, kteří nekopou za vládní opatření, když se nám ozvou a řeknou nám, co je na článku z jejich pohledu špatně a co dobře, příp. co by se mělo doplnit. Děkujeme.
Portugalské rozhodnutí: PCR testy jsou k ničemu
K portugalskému odvolacímu soudu se dostal případ 4 lidí, na které byla uvalena izolace, resp. karanténa (fakticky byli uvězněni v prostorách hotelu po dobu 16 dnů), protože jednomu z nich byl proveden PCR test, který vyšel pozitivně, a další tři se údajně dostali do rizikového kontaktu. Tito lidé nebyli nijak nemocní. Protože s tímto postupem tamních úřadů (obdoby našich KHS) dotčení nesouhlasili, obrátili se na soud.
V Portugalsku zřejmě, jak vyplývá z rozhodnutí soudu, nemají takový systém ochrany veřejného zdraví jako u nás a KHS nemohou nařídit karanténu ani izolaci. Podle našeho názoru jsou ale závěry ohledně PCR testů plně použitelné v argumentaci před našimi soudy. Jen bude třeba brojit proti konkrétnímu rozhodnutí KHS, kterým byl konkrétní člověk uvalen do karantény či izolace (a to buď na základě testu nebo proto, že test odmítl absolvovat – stejně jako u nás není možné, aby nucenou izolaci nařizovala nějaké opatření exekutivy, aniž by pro izolovali či karanténu, tj. silné zásahy do osobní svobody, byly dány velmi pádné argumenty a nezpochybnitelné podklady). nebo mu bylo nařízeno absolvování PCR test.
Celé rozhodnutí (v portugalštině s možností automatického překladu zde).
Soud dospěl k závěrům, že spolehlivost PCR testu závisí na počtu amplifikačních cyklů a virové zátěži. Soud vzal v potaz odbornou studii a konstatoval, že jestliže je někdo testován pomocí PCR metody jakožto pozitivní, když hranice testování je 35 cyklů nebo vyšší (což je pravidlem ve většině laboratoří v Evropě a v USA), pravděpodobnost, že tato osoba je infikovaná je nižší než 3% a pravděpodobnost, že tento výsledek tohoto testu je tzv. „false positive“ – tj. falešně pozitivní je 97%. (Počet amplifikačních cyklů byl přitom podle soudu neznámý).
Soud věc uzavřel takto:
S ohledem na to, kolik vědeckých pochybností existuje – s ohledem na názory expertů a vědeckých kapacit, tj. těch, jejichž názor by měl být zohledněn – ohledně spolehlivosti PCR testů, při zohlednění nedostatku informací týkajících se analytických parametrů testů a s ohledem na absenci lékařské diagnózy, která by podpořila existenci infekce nebo rizika, neexistuje způsob, jak by tento soud mohl určit, zdali C. byl(a) skutečně přenašečem viru SARS-CoV-2 a zdali A., B. a D. byly vystaveny vysokému riziku expozice.
V rozsudku je citován prof. Gian Luigi Gatta: „Potřeba chránit základní práva, zejména v případě nouze. Vedle medicíny a vědy musí být v popředí právo – a to především právo v oblasti lidských práv. Dnes se nouzová situace nazývá koronavirus, nevíme, co ale přijde zítra. Co tedy děláme nebo neděláme dnes, abychom udrželi soulad se základními principy systému, může ovlivnit naši budoucnost. Nebude obtížné připustit a akceptovat, že legislativní turbulence vyvolané šířením COVID-19 měly – a nadále budou ovlivňovat svobodu a bezpečnost a ve svém konečném důsledku i práva na lidskou důstojnost.“
Tento pán nádherně, ale opravdu nádherně vystihl, proč jsme se s Davidem pustili do boje. Přesně takové vyjádření jsme čekali od našeho Ústavního soudu. Smůla, že nemáme mezi ústavními soudci tak čestné a chytré lidi (viz zde nebo zde). Už několik let se objevují výhružky, že bude potřeba vyhlásit třeba stav klimatické nouze. Generální tajemník OSN Guterréz s tímto tlakem na státy přišel před několika dny: „Lze vůbec ještě popírat, že čelíme mimořádné nouzové situaci? Proto tu dnes lídry na celém světě vyzývám, aby vyhlásili stav klimatické nouze do té doby, než jejich země dosáhnou uhlíkové neutrality.“
Ač jsem srdcem velká přítelkyně planety, vadí mi útoky na svobodu, které v sobě mají hluboko zakořeněné ti, kdo trvají na naší klimatické odpovědnosti (děsívým příkladem jsou příznivci Extinction Rebellion). Zákazy, příkazy a dogmata nikdy nikomu nepřinesly nic dobrého, žádný rozvoj, žádnou radost. Jen zkázu, smrt a utrpení. Je jasné, že nebude nikdy možné říct, že tento stav pominul, že se vlivy člověka na přírodu zmírnily tak, že je možné žít „normálně“. Je možné vyhlásit stav nouze např. v souvislosti s migrací. Věří opravdu někdo, že v této situaci jde o virus a zdraví a že je to konečná, pokud jde o snahy omezit svobodu lidí?
K metodě PCR
Metoda PCR byla vynalezena, jakožto metoda pro kopírování genetického materiálu a není určena k používání jako diagnostický nástroj (tj. k určení, zda v těle člověka probíhá akutní infekce). SARS-CoV-2 testy tedy vykazují extrémní množství pozitivních případů, protože nejsou schopny detekovat živý virus, ale pouze částečky viru (tj. i mrtvého viru). Člověk, kterému vyjde pozitivní PCR test tedy vůbec nemusí být nosičem živého viru, a tudíž nemůže nikoho nakazit. PCR test může stále vykázat pozitivní výsledek, neboť PCR metoda multiplikuje, resp. namnoží dokonce ten nejdrobnější fragment virálního genetického materiálu a to tak dostatečně, že je tento zbytkový genetický materiál následně detekován.
Počty amplifikačních cyklů a vliv na falešně pozitivní výsledky
Pokud má osoba pozitivní PCR test s prahovou hodnotou 35 a více amplifikačních cyklů (takto testování provádí většina laboratoří v USA a Evropě), je pravděpodobnost toho, že má osoba skutečně probíhající infekci (kdy by případně mohla být pro okolí nakažlivá) menší než 3%. Jestliže tedy dotyčný testovaný obdržel pozitivní výsledek, je pravděpodobnost, že šlo falešně pozitivní výsledek minimálně 97%.
Spolehlivost PCR testů se tedy odvíjí od počtu amplifikačních cyklů, a to takovým způsobem, že do limitu 25 amplifikačních cyklů = spolehlivost cca. 70%; s 30 amplifikačními cykly = již spolehlivost klesá na pouhých cca. 20%; pokud je provedeno 35 amplifikačních cyklů = stupeň spolehlivost cca. 3%
Na problematiku toho, že PCR testy neodhalují to, zda je či není člověk infekční, upozorňuje dlouhodobě řada odborníků, mezi nimi kupř. viroložka doktorka Zelená. Ta k problematice uvádí stejné argumenty jako ty, na základě kterých rozhodl portugalský soud: „Test PCR neříká nic o tom, zda je ve vzorku skutečně přítomen infekční virus, tedy zda je člověk infekční pro okolí. Lidé infikovaní virem SARS-CoV-2 mají pozitivní test několik týdnů až měsíců, pokud jsou ale bez nebo mají jen lehké příznaky, obvykle nejsou nakažliví déle než týden. Proto by výsledky testů měl vždy interpretovat lékař v kontextu klinického stavu pacienta. SARS-CoV-2 není jediný mikroorganismus způsobující infekce dýchacích cest. Proto by měl i o konkrétních vyšetřeních vždy rozhodovat ošetřující lékař.“
„PCR pozitivita znamená jen to, že je ve vyšetřeném vzorku přítomna část virové RNA. Nikoliv celý virus. Nic to neříká o tom, zda je dotyčný infekční. Člověk nakažený SARS-CoV-2 je infekční maximálně týden. PCR, jako pomocná metoda, vykazuje pozitivitu běžně týdny i měsíce. Jde o klinicky falešně pozitivní výsledky. Vyšetření PCR je bez klinického kontextu bezcenné.
Za této situace nelze reálně hodnotit význam a rozsah infekcí způsobených SARS-CoV-2. Žádné jiné infekční onemocnění dosud nikdy nebylo v tak masivním rozsahu, bez kontextu klinického stavu, testováno. Nemáme žádné srovnání s jinými infekcemi, a proto nedokážeme současná čísla kvalifikovaně interpretovat. Nevíme co je moc, co je málo, co je normální, co nenormální. Pozitivní výsledek jediného testu je automaticky prohlášen za diagnózu. Aniž by dotyčného vyšetřil lékař.„
Pokud máte raději videa, připomínáme rozhovor s doktorkou Zelenou na DVTV.
Studie dokazující bezcennost PCR testů
V listopadu 2020 byla publikována studie nazvaná „External peer review of the RTPCR test to detect SARS-CoV-2 reveals 10 major scientific flaws at the molecular and methodological level: consequences for false positive results“.
Studii napsalo 22 autorů, mezi nimi například Klaus Steger (který má podle Researchgate přes 7800 citací) nebo Rainer J. Klement (který má na účtu citací téměř 1700). Někteří z autorů jsou součástí projektu Science Against Panic.
Ve studii se uvádí (nejsme překladatelé, proto ponecháváme původní text a oceníme profesionální překlad – případně prosíme zaslat na stavbeznouze@davidzahumensky.cz):
„This paper will show numerous serious flaws in the Corman-Drosten paper, the significance of which has led to worldwide misdiagnosis of infections attributed to SARS-CoV-2 and associated with the disease COVID-19. We are confronted with stringent lockdowns which have destroyed many people’s lives and livelihoods, limited access to education and these imposed restrictions by governments around the world are a direct attack on people’s basic rights and their personal freedoms, resulting in collateral damage for entire economies on a global scale. There are ten fatal problems with the Corman-Drosten paper which we will outline and explain in greater detail in the following sections.“
V závěru studie se uvádí:
„In light of our re-examination of the test protocol to identify SARS-CoV-2 described in the Corman-Drosten paper we have identified concerning errors and inherent fallacies which render the SARS-CoV-2 PCR test useless. The decision as to which test protocols are published and made widely available lies squarely in the hands of Eurosurveillance. A decision to recognise the errors apparent in the CormanDrosten paper has the benefit to greatly minimise human cost and suffering going forward.
Is it not in the best interest of Eurosurveillance to retract this paper? Our conclusion is clear. In the face of all the tremendous PCR-protocol design flaws and errors described here, we conclude: There is not much of a choice left in the framework of scientific integrity and responsibility.“
Studii a portugalské rozhodnutí ihned dokládáme do všech běžících řízení a žádáme soudy, aby věc vzaly v potaz. Vláda nemá pro svoje opaření absolutně žádný podklad. PCR testy, na kterých jsou všechny kroky státu založeny, jsou chybnou metodou pro určování toho, zda v sobě člověk nosí životaschopný virus.