Myslela jsem, že rok 2020 byl nejbizarnějším v mém životě, a to jsem se narodila v prosinci 1981. Kam se ale evidentně loňské dny hrabou na ty letošní, a to teprve začal leden. Dozvěděla jsem se, že už se chystá dělení na očkované a neočkované a že žít snad budete jen se „včeličkou“ nebo negativním testem. Ok, tak to zkuste, já jsem zvědavá, jak to uděláte, miláčci. Shlédla jsem video s příšernou policejní šikanou. Bravo, ostré děvuchy a hošíci. Jste fakt dobří, že obstoupíte ženu s dětmi a pouštíte se do ní kvůli náhubku, ačkoli byla sama venku na ulici. Gratuluju, skvěle nám pomáháte a chráníte nás (jak to můžete vy všichni slušní ještě v řadách policie vydržet, říkám si). Jo a fakt, ale fakt, fakt, fakt nemáte, policajti, pravdu s tím, že na demonstraci musí být zakrytá ústa a nos. Je to přesně naopak – nesmí. Fakt. Zeptejte se na to někoho chytřejšího ve sboru, ju? Ale ne Hamáčka, ten má jen gympl a nedokončenou fildu, nedal by to. Fakt.
Asi si říkáte, co se ještě mohlo stát, že uvedené psychedelické záležitosti nestačí? Představte si – předevčírem mi jeden pán napsal, jestli by se mohlo stát, že by zaměstnavatel rozdával zaměstnancům pokuty za špatně nasazenou (a v našem článku i za nenasazenou) roušku. Někdy si říkám, jestli si ze mne lidi dělají dobrý den, ale pak si připomenu, v čem už rok žijeme a vím, že se může stát absolutně cokoli.
Takže…
Může zaměstnavatel požadovat nošení roušky?
Jak jsme už psali, zaměstnavatelé nemají absolutně žádnou pravomoc (stejně jako ředitelé škol, učitelky, uklízečky, hajzlbáby, ženy za pultem, sekuriťáci a dokonce ani vydavači nákupních vozíků v Lidlu) kontrolovat, kdo a jak nosí roušky.
Jediná situace, kdy zaměstnavatelé mají právo nošení osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP) vyžadovat a kontrolovat, je, když je tak stanoveno ve směrnici zaměstnavatele a pak musí tyto OOPP také zaměstnancům poskytovat. Musí jít o skutečné OOPP, které splňují požadovaná kritéria pro bezpečnost a ochranu zdraví, a rozhodně to nemůže být kus bavlny a dokonce ani jednorázová ústenka (protože ta žádnou osobní ochranu nikomu neposkytuje).
Pokud ale není povinnost nosit (a poskytovat) OOPP stanovena směrnicí, pak může být popravdě zaměstnavateli naprosto volné, jestli si jeho zaměstnanec zakrývá ústa a nos (no, ono to ještě před rokem nikomu jedno nebylo a o tom, že se naopak obličeje zakrývat nesmí se vedly líté – a vítězné – spory s muslimy u Evropského soudu pro lidská práva).
Pokud zaměstnavatel nedokáže snést pohled na obličej zaměstnance, může zavolat policii a ta přestupek (porušení mimořádného opatření ministra zdravotnictví) vyřeší. Nemůže ale zaměstnance k nošení donutit přímo. Ostatně to stejné může udělat škola, ale ta je dost limitována věkem žáků – nezletilci rozhodně nesmí být policií nijak šetřeni, aniž by u toho byli zákonní zástupci. Na rozdíl od ředitelů škol ale mají zaměstnavatelé nepřímé nástroje k donucení a to vyhrožování ukončením pracovního poměru.
Může zaměstnavatel dávat zaměstnanci pokuty?
V § 346d zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce se uvádí: Smluvní pokuta smí být ujednána, jen stanoví-li to tento zákon
V § 147 odst. 3 zákoníku práce najdeme: Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy [§ 146 písm. b)].
V § 146 se uvádí: Srážky ze mzdy smějí být provedeny jen
a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
b) na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.
V § 310 odst. 3 se uvádí: Byla-li v konkurenční doložce sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance z konkurenční doložky zaplacením smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených v odstavci 1. (Konkurenční doložka se ale vážně netýká roušek).
Konkurenční doložka je jedinou smluvní pokutou, se kterou zákoník práce počítá.
Suma sumárum: zaměstnavatel nesmí ukládat zaměstnancům pokuty za to, že mají roušku podle jeho názoru ze špatného materiálu, nevhodně nasazenou nebo že dokonce žádnou nemají. Zaměstnavatel může zaměstnance potrestat například krácením nebo odebráním prémií (ale je otázka, jestli je to správný postup, nicméně o tom by se musel vést spor, paragrafy jsou v tom gumové a pod „ochranu zdraví“ se dnes schová leccos).
Bohužel se domníváme, že v extrémních případech by mohl vzniknout spor o to, jestli je nenošení roušky v práci porušením pracovních povinností a kdyby dal zaměstnavatel zaměstnanci kvůli tomu kusu bavlny výpověď, byl by z toho hodně komplikovaný a táhnoucí se spor.