Tento článek opravuju, protože jsem napsala blbost. S omezením vlastnického práva kvůli životnímu prostředí je to trochu jinak a méně přímočaře.
Již podle aktuálně platného krizového zákona, konkrétně § 5, může vláda mj. v době nouzového stavu omezit (nejen):
vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku (§ 29 a 31), pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací, přičemž je za toto omezení poskytnuta přiměřená náhrada,
Trik je ale v tom, za jakých podmínek lze vyhlásit stav nouze. Dnes podle zákona o bezpečnosti platí, že je to možné:
a) je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav (obecně nastavené podmínky);
b) v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost (podmínky nastavené konkrétně na nouzový stav).
Podle novely bude možno vyhlásit nouzový stav:
a) je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky, vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav;
b) vláda může vyhlásit nouzový stav, jsou-li na celém území státu nebo jeho části ohroženy vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, intenzita ohrožení dosahuje značného rozsahu, ohrožení není možné odvrátit běžnou činností orgánů a složek podle čl. 3 odst. 1 nebo orgánů územních samosprávných celků a k odvrácení ohrožení je nutné podstatným způsobem omezit práva a svobody.
Vnímáte ten zásadní rozdíl, který se má udát ve znení zákona o bezpečnosti a krizového? Definice je rázem obecná, dá se použít na JAKOUKOLIV SITUACI, kdy bude některá z uvedených „hodnot“ ohrožena ve značném rozsahu. Každý asi chápe, že při rozsáhlých povodních je třeba do jisté míry omezit vlastnické právo. Zasáhnout do vlastnictví kvůli obecnému ohrožení životního prostředí (které ale dozajista potvrdí odborníci), to je ale sakra jiná káva. Stát si bude moct udělat, co bude chtít a nikdo mu v tom nezabrání, protože naše soudy (Ústavní i Nejvyšší správní) potvrdily, že proti nouzovému stavu a krizovým opatřením NEEXISTUJE ŽÁDNÁ OBRANA.
Je mi z toho úzko. Strašně moc jsem si přála, abychom dokázali žít v harmonii s přírodou, ale svobodně. Nesouhlasím s ekoterorismem a mám z něj husí kůži, stejěn jako mám hus kůži z bohapustého plenění naší přírody, nicméně se evidentně v této nové realitě musím naučit přežít… zvláště jsem-li na stejné planetě jako takový Josef Bernard, který se nestydí napsat něco takového:
V období 2100+ nás u pobřeží čeká vzestup hladiny o 0,9 metru. Rotterdam, Ho Či Minovo Město, Miami a spousta dalších zaniknou. Naše planeta bude teplejší o 4 stupně. Více než čtvrtina lidské populace bude žít v oblastech s průměrnou teplotou 29 stupňů. To je klima dnešní Sahary. Zemědělství v těchto oblastech se zhroutí. Miliardy lidí se vydají do oblastí, kde bude relativně mírnější klima. Všude na světě se budou uzavírat hranice. Konflikty v takové situaci budou nevyhnutelné. Na planetě nastane šesté hromadné vymírání a budeme ve fázi, kdy nebude cesta zpět. Nastane kolaps světa, jak ho známe dnes.
Kolaps světa předpovídala už řada proroků. Namátkou třeba:
Mohla bych pokračovat jinými katastrofickými scénáři, které byly ve své době „zaručené“ a jen jaksi nevyšly a ani se nepřiblížily realitě. Je škoda, že tihleti prorokové nahradili skutečné vědce (jak moc se to celé podobá situaci s koronavirem, kdy jurodiví děsí lid) a že se debata o našem přístupu k planetě zvrhla v ideologickou frašku.
Tak si íkám, proč vlastně k tomuto novodobému strašení odpornou apokalypsou, za kterou mohou evidentně hlavně běloši, dochází? Je jen dalším pokračováním toho, čím si prošli naši předkové, které se církev snažila udržet na uzdě podobnými prostředky? A zvládne se tomu svoboda ubránit? Dokážeme najít jiná řešení než teror, deprese, smutek a bolest? Moc bych si to přála, ale bojím se, že prohrajeme. Pro začátek by totiž bylo zapotřebí přestat lhát a naopak nazvat věci pravými jmény… A k tomu se lidé nemají, protože je to zkrátka nepříjemné.