V souvislosti s covid pasem se často objevuje argument „zkušených“ cestovatelů, že je úplně normální že státy vyžadují nějaká očkování a že se běžně musíte prokazovat se při cestování potvrzením, že jste byli očkovaní. V podstatě je to správné tvrzení a nelze než souhlasit s tím, že si státy mohou nastavit podmínky, za kterých na jejich území smí vstoupit cizí občané (to by ostatně měly učinit zejm. ve vztahu k nelegální migraci, ale tam to jaksi vázne). Je tedy v podstatě legitimní, aby bylo cestování do zahraničí podmíněno očkování na nejrůznější choroby. Pokud by covid pas měl sloužit k tomu, že cizímu státu prokážete, že jste proti té děsivé chorobě se smrtností asi 0,1% očkovaní, pak je všechno v pořádku, na cestování opravdu neexistuje nárok, a to ani v rámci EU (třeba to všechno podnítí debatu o vystoupení z EU, resp. hloubkové reformě této instituce, a to bude jedině dobře). Problém s covid pasy nastává až v okamžiku, kdy by vlastnictvím tohoto průkazu bylo podmíněno cokoli na úrovni vnitrostátní od zdravotní péče, přes využívání služeb až po volný pohyb po území vlastního státu nebo setkávání se s lidmi.
Jak je to s povinnými cestovatelskými očkováními
Na webu NZIP Ministerstva zdravotnictví se k povinným cestovatelským očkováním uvádí:
Povinné pro cestovatele je v současné době očkování proti následujícím infekčním onemocněním:
- Žlutá zimnice – při cestách do některých zemí Afriky a Střední a Jižní Ameriky; seznamy těchto zemí jsou pravidelně aktualizovány WHO. Žlutá zimnice je jedinou infekční nemocí, proti které musí být cestovatel povinně očkován při cestách do endemických oblastí. POZOR! Očkování je vyžadováno i při tranzitu v oblasti s výskytem žluté zimnice! Záznam o očkování proti žluté zimnici v Mezinárodním očkovacím průkazu musí splňovat následující: jméno a postavení lékaře, který očkování aplikoval, název a šarži očkovací látky a přesné datum očkování.
- Invazivní meningokoková onemocnění (IMO)– při cestách do Saúdské Arábie. Očkování (nad rámec požadavků IHR) je vyžadováno u poutníků do Mekky tetravalentní vakcínou (A, C, Y, W) proti meningokokové meningitidě.
Tohle celkem chápu, žlutá zimnice je vážně poměrně děsivá (na rozdíl od té naší virózy):
Žlutá zimnice má inkubační dobu asi 3–6 dní. Jejími projevy jsou bolesti hlavy, zad a svalů, nevolnost a zvracení. V důsledku podobnosti symptomů může být žlutá zimnice zaměněna i za jiné tropické nemoci. Postupem dochází k rozvoji žloutenky a krvácení ze zažívacího traktu, kůže, očí, uší, nosu či pohlavních orgánů. Z cizinců, kteří jsou žlutou zimnicí nakaženi, asi polovina umírá, u domorodého obyvatelstva je mortalita v důsledku nemoci asi 5 %. Typickým symptomem jsou černé zvratky, tuto barvu získávají z mrtvých červených krvinek.
Zdroj: Wikipedie
Pokud jde o IMO, taky není o co stát:
Doporučena jsou ministerstvem tato další očkování (ale když se na ně vyprdnete, nic se neděje):
- virové hepatitidě A,
- virové hepatitidě B,
- břišnímu tyfu,
- meningokokové meningitidě,
- vzteklině,
- přenosné dětské obrně (poliomyelitidě),
- japonské encefalitidě,
- choleře (a onemocnění enterotoxigenním E. coli),
- klíšťové encefalitidě,
- chřipce,
- žluté zimnici.
Povinná očkování dospělých v ČR
O povinných očkováních zaměstnanců jsem již psala.
Text „Povinné očkování zaměstnanců“ dostupný zde.
S koronavirem je srovnatelné zejm. očkování na chřipku – ať už jde o dostupnost očkování, strukturu „obětí“, způsob přenosu, to, že jde o zoonózy (infekce přenosné mezi lidmi a zvířaty na rozdíl kupř. od neštovic nebo spalniček, jež jsou jen mezilidsky přenosné, tj. je možné je tzv. vymýtit očkováním).
Zajímavé je, že do do listopadu 2010 byl v očkovací vyhlášce § 6 odst. 1 v tomto znění:
Očkování proti sezónní chřipce se provede každý rok u fyzických osob umístěných v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory. Očkování proti sezónní chřipce se dále provede u fyzických osob umístěných v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným insulinem.
§ 12 zněl: Očkování se provede u fyzických osob pracujících na pracovištích uvedených v § 16 odst. 3.
§ 16 odst. 3 zněl: Pracoviště s vyšším rizikem vzniku chřipky jsou léčebny dlouhodobě nemocných, domy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením a domovy se zvláštním režimem.
Všechna tato ustanovení byla ale vypuštěna. Proti chřipce se již neočkuje a zřejmě pro takový postup měl stát dobré důvody, jinak by přece povinné očkování nezrušil. Jaké odůvodnění by mohlo mít povinné očkování (vybraných) zaměstnanců proti koronaviru, když se může očkovat, stejně jako u chřipky, každý, kdo o to stojí? Žádné. Jestliže vám někdo bude říkat, že očkováním dojde k eradikaci koronaviru, můžete se mu rovnou vysmát. Buď je takový člověk hloupý nebo lže.
Chřipka rozhodně není méně závažnou lidskou nemocí než ty, které zmiňujete. Co do počtu zemřelých, vysoké nemocnosti a ekonomických ztrát byla a je spíše nejzávažnější. Potíž je v tom, že viry dětské obrny, nebo spalniček, nemají jiného hostitele než člověka, kdežto viry chřipky jsou velmi rozšířeny mezi divoce žijícím vodním ptactvem a čas od času dochází k jejich adaptaci na lidi. Uvádí se, že daleko největší rezervoár virů chřipky představuje plankton v severních mořích. Zde dochází k nákaze nových generací vodních ptáků a při své migraci rozvlékají různé subtypy chřipkového viru prakticky do celého světa. Ale jen některé subtypy viru jsou pro lidi nebezpečné. Navíc jejich adaptace na člověka souvisí s řadou nepříznivých okolností, z nichž hlavní je úzké soužití lidí s domácky chovanými ptáky a zvířaty. To je důvod, proč prvotní ohniska chřipky vznikají zpravidla v jihovýchodní Asii. Velký počet lidí s podlomeným zdravím, žijících v primitivních podmínkách spolu s přítomností velkého množství drůbeže a prasat v jejich bezprostřední blízkosti, podstatně usnadňují přenos viru ze zvířat na lidi.
Eradikace nějaké nemoci znamená, že její původce se už nikde ve světě nevyskytuje (výjimkou mohou být vzorky uchovávané ke studijním účelům v několika málo laboratořích na světě). Ani nejbujnější fantazie nezná způsob likvidace chřipkových virů v mořském planktonu a v nepředstavitelně velkých počtech jejich potencionálních přenašečů. Eradikace chřipky je nemožná.
Plošné očkování zaměstnanců proti jedné jediné směšné chorobě vážně, ale vážně odůvodnitelné není. Nikdy se nic takového nedělo ani u mnohem vážnějších nemocí. Srovnatelnou chřipku třeba nikdo nikdy neřešil a patřilo k bontonu správného zaměstnaného úderníka, aby chodil po kanceláři a každému vykládal, že má sice chřipku, ale vzal si Coldrex a je připraven podat výkon.