Moc se ještě jednou omlouvám pisatelkám a pisatelům e-mailů. Ve středu jsme se stěhovali na venkov, do starého domu, kde si vodu na letmou koupel musíte ohřát ve varné konvici. Nestíhám, nestačím, nedokážu reagovat, protože dnes jsem kupř. musela 4 hodiny uklízet náš byt, aby se dal předat novým majitelům David jel na soud do Prahy a dcera toužila po brněnské kamarádce,t akže další 2 hodiny jsme strávili ve veřejné dopravě (naštěstí zatím pořád můžeme, takže si vlastně ani nestěžuju).
S dětmi na domácí výuce, slepicemi na dvoře, snahou se uživit a současně novými povinnostmi a dojížděním se den jaksi zkrátil na minimum potřebné sotva ke spánku a jídlu a pivu. Dočasně nezvládám dělat moc jiných věcí.
Slibuju, že se pokusím odpovědět (ale na otázky typu „Co dělat, aby si neočkovaní udrželi práci?“ nebo „Co dělat, aby se děti nemusely ve škole testovat?“ stejně nemám, co odpovídat…). Sama netuším, co budu dělat dál, až na neočkované uvalí lockdown a zakážou nám pracovat. Snažte se zachovat chladnou hlavu a klid a hlavně radostnou mysl.