Abych nebyla k NSS nespravedlivá a neosočovala ho, že nic nedělá, musím zveřejnit jeden z jeho posledních počinů. Na 7. 10. je nařízeno ústní jednání o návrhu na zrušení „mimořádného“ opatření, jehož důvody spočívaly v tom, že nejsou uznávány protilátky.
Jsem ráda, že se o tom bude mluvit. Ne proto, že bych si myslela, že lidi s protilátkami mají mít větší práva než ti, kdo měli prostě strašný pech a ten pitomý virus nechytli (jako jsem třeba já – ne a ne a ne, nemůžu se nakazit), ale proto, že když by se protilátky uznaly, tak by to byl další problém: v ČR je musí mít obrovské množství lidí. Jen se bojím, že MZdr nakonec couvne, protilátky uzná, ale stanoví nějakou nesmyslnou hranici, kterou nebude prakticky nikdo splňovat. Tak ani nevím, zda mám či nemám radost.
Hehe, docela se bavím tím, že vzhledem k tomu, že jde o Davidovu věc, a my zásadně nekolaborujeme s médii, tak si presstituti po skončení jednání moc neužijí. Chudáci, je mi jich až líto. Vida, aspoň něco pozitivního jsem si na tom našla.