Jak jistě víte, já i David jsme podávali buddhistické žaloby proti opatřením. Tvrdili jsme (a stále si to myslíme), že nezohlednění náboženských požadavků v udělených výjimkách je prostě špatně. NSS o návrzích už rozhodl, že je zamítl není překvapující. Tak se prostě dnes nakládá s lidskými právy, jako s nějakým obtížným hmyzem. Naprosto šokující jsou však závěry, ke kterým soudci dospěli, a to z hlediska politického islámu a jeho snahy diktovat si vlastní pravidla v naší společnosti. Teď má tato ideologie holt utrum – tečka.
NSS to celé nějak zdupal, protože si spletl světskou výhradu svědomí s náboženstvím. No, stane se, i mistr tesař se někdy utne, že jo. Jsou to zkrátka úplní truhlíci, ale s tím těžko něco naděláme. Můžeme si na to stěžovat tak leda na lampárně, s jakými právními esy jsme se dostali do té nejhorší ze všech krizí lidství. Pojďme k tomu důležitému.
NSS totiž ve vztahu k náboženským požadavkům vůči státu konstatoval:
Pouhý nesouhlas s určitou úpravou zásadně nemůže vést k tomu, že se jí daná osoba nebude řídit, nebo že se z toho důvodu bude dožadovat individuálních výjimek z aplikovatelnosti jinak obecně stanovené povinnosti (srov. přiměřeně rozsudek NSS ze dne 29. 10. 2020, č. j. 9 As 173/2020 – 32, č. 4093/2020 Sb. NSS, bod 53 a zde citovanou judikaturu).
Ve spojení s tím, co konstatoval Ústavní soud nemá politický islám a jeho rádoby náboženské požadavky žádnou šanci:
„Z její argumentace (tím je myšleno mé, pozn. autorky) vyplývá, že na své svobodě dle čl. 16 Listiny se cítí být dotčena již tím, že podle jejího názoru stát její víru nesdílí, respektive jedná v rozporu s ní – to však samo žádným zásahem do jejích ústavně zaručených práv a svobod není a být nemůže (jedná se naopak o podobnou situaci, jako kdyby například vyznavač křesťanství měl za porušení svých ústavních práv to, že stát nevěří v Boha či jedná v rozporu s Desaterem Božích přikázání).“ (Pl. ÚS 99/20)
No hurá, takže od teď nemusí stát reagovat na nesmysly typu (přičemž v zemích EU se už muslimové tohle všechno prosadit pokusili):
- respektování muslimských způsobů zahalení (ale ze zahalení obličeje se už stala evropská norma, tak to možná ani tak nevadí);
- zákazy vepřového masa na různých místech veřejného stravování;
- omluvy dívek ze společného tělocviku;
- požadavky na výuku;
- a tak dále, a tak dále, však to dobře znáte z Německa a jiných osvícených zemí, kde přijali islám za vlastní se všemi jeho specifiky.
Hodně mě pobavilo, jako buddhistka si můžu radost dovolit kdykoliv, jak si soudci představují buddhistické učení a že je taky dokonce umí úžasně vykládat. Já netušila, že v Brně žije tolik cenných reinkarnací!
Tohle je třeba až roztomiloučké, jak moc se ty chuděrky snaží. Buddhismus jako actio popularis, já padnu do mdlob!
Výhrady založené na své víře ovšem navrhovatel vznáší i proti povinnosti podstupovat testování. Jejich podstatou je, že navrhovateli jeho náboženské přesvědčení ukládá usilovat o veřejné dobro v podobě účelného vynakládání veřejných prostředků. Svojí podstatou tedy jde o námitku povahy actio popularis. To, že je navrhovatel údajně nábožensky motivován, aby o toto veřejné dobro usiloval, nemá samo o sobě za následek, že jsou neúčelným vynakládáním prostředků státního rozpočtu přímo dotčena jeho veřejná subjektivní práva.
Soudci celkem drze uvedli:
Navrhovatel svoji výhradu svědomí koncipoval velice široce, tak, že by ji ve stejném znění mohl uplatnit proti jakékoli právní povinnosti, o jejíž „pravdivosti“ (smysluplnosti) nebude sám vnitřně přesvědčen.
O smysluplnosti našich „západních“ povinností není skutečně řada muslimů přesvědčena, to snad není věc k polemizování. NSS evidentně říká, že si nesmí nikdo nic vymrčovat a že na žádné náboženské bludy nebude brán zřetel. V kombinaci s následujícím je to prostě úžasné:
Napadené opatření proto nemůže být ani diskriminační z důvodu, který navrhovatel namítá. Nedopadá na něj totiž méně příznivě než na běžnou populaci. Nedůvodná je proto i jeho námitka, že měl odpůrce v odůvodnění opatření výjimku z podmínky očkování související s náboženskou vírou odůvodnit, a neučinil-li tak, zatížil mimořádné opatření nepřezkoumatelností.
Dobře. To, že z povinnosti není stanovena žádná výjimka tedy nemůže nikoho diskriminovat kvůli jeho náboženství. Pak absolutně nechápu celou slavnou „šátkovou kauzu“. Na tu muslimksou studentku taky přece nedopadal zákaz zakrývat si hlavu méně příznivě než na ostatní studenty. Je skvělé, že se žádné šátkové šílenství už opakovat nebude o o muslimských extravagancích se už nebude diskutovat.
Vůbec nejlepší ale je, že si NSS výše uvedeným uzurpuje roli vykladače náboženství. To je prostě nej nej nej. Soudci přesně ví, jak se smí či nesmí věřící cítit a jak na něj jaká povinnost stanovená státem dopadá nebo nedopadá. Když máme tedy ve světských soudcích tak skvělé arbitry dobrého vkusu, očekávám, že brzy konstatují, že Mohammed byl pěkný zvrhlík, pokud jde o vraždění nebo sex s nezletilými a že takového člověka uctívat je jako adorovat ty nejpříšernější diktátory a totalitáře světa. Tak do toho, soudcové, moc se těším na vaše další kázání!
Že jsou soudci doopravdické hořické trubičky, je zřejmé z tohoto:
Napadené opatření navrhovateli (ani nikomu jinému) neukládá povinnost se očkování proti nemoci COVID-19 podrobit ani očkováním bezvýjimečně nepodmiňuje přístup ke službám. NSS proto neshledává, že by prima facie šlo o očkování, které by bylo povinné, ať už na základě přímého příkazu v mimořádném opatření, nebo na základě celkového dopadu mimořádného opatření.
Tím ti šášulové v talárech tedy chtěli říct, že když očkování de facto povinné bude, jako teď, naprosto se změní situace a náboženskou výjimku uplatnit půjde? Uvidíme, David samozřejmě hned podal celou žalobu znova, protože dnes už očkování na zákaldě celkového dopadu mimořádného opatření povinné je. Můžeme se tedy konečně domáhat náboženské výjimky? Podle mého jendoznačně ano.