Pamatujete si na film Křidýlko nebo stehýnko? Přesněji na scénu, kde je Louis de Funès se svým „synem“ v továrně Tricatel? Ta korporace si přála, aby lidi jedli její odpornou stravu, chemicky vyrobenou. Dnes jsem si na ni vzpomněla, když jsem na obalu gulášovky Vitana viděla toto sdělení:
Když si dáte mňam mňam produkt této korporace, zachráníte planetu. Jen nevím, jestli do uhlíkové stopy svojí polévky započítali ten nerecyklovatelný obal… Současně díky tomu vidím, jaké potraviny budu mít v budoucnu zakázané. Jsem ráda, že mi zbudou aspoň prefabrikáty z pytlíku a hranolky s kečupem. Vyžít se dá z mála.
Proč ale to všechno píšu? Je jasné, že hlavní žábou na prameni svobody lidstva jsou korporace. Přejímají odpornou rétoriku, ať už je to naprosto neúčelná šikana kvůli ochraně klimatu nebo vynucování roušek. Jak možná někteří z vás vědí, jeden člověk se soudí s Leo Expressem kvůli tomu, že ho jako cestujícího drzí stevardi za asistence PČR vyhodili z vlaku, který si řádně zaplatil, jen proto, že neměl zahalený obličej.
Myslím si, že jsme proti korporacím zdánlivě malí, jako brouci, které lze zašlápnout. Současně jsem ale silní. Prosím, pište korporacím. Začněte třeba s Leo Expressem a pak si vezměte na paškál Vitanu za to poučování o uhlíkové stopě potravin.
Dopis vlakovému dopravci může vypdat třeba takto:
Vážení lidé z Leo Expressu,
vím, že vedete spor s jedním ze svých klientů, který se „provinil“ tím, že si jako svobodný člověk nenasadil ve vlaku na základě požadavku vašeho personálu roušku. Zavolali jste na něj policii a vyloučili ho z přepravy. Prosím, abyste mi vysvětlili, proč takto zacházíte se svými klienty a jestli je to norma, kterou hodláte dodržovat v rámci vaší společnosti i nadále. Pro mne jako pro vašeho potenciálního klienta je velmi důležité, abych to věděl a mohl se podle této informace rozhodovat.
Děkuji, s pozdravem XYZ