Pořád dokola čtu nářky nad cenzurou v novinách, ČT nebo jinde a nad novináři a další chátrou. Mě samotnou ulhaná média nějaký čas taky pěkně štvala. Pak jsme se rozhodli s nimi prostě přestat mluvit. Když na soudech „žurnalisté“ dotírali na Davida s hloupými dotazy, prostě jim řekl, že se s novináři nebaví vzhledem k tomu, jak fungují a jak ubližují společnosti a lidem. Jaká to byla úleva!

Další krok je úplně ignorovat nějaké nesmysly, které o vás v touze po pomstě píšou. Tohle jde taky snadno – copak vás může zajímat názor někoho takového? Doopravdy? Já sama k tomuto očerňování, které je zhruba na úrovni prvního stupně zvláštní školy, necítím vůbec žádnou emoci. Je mi to naprosto lhostejné, co o mne jaký oslík kde píše, a je to zajímavý pocit. Takový buddhistický 🙂

Třetím krokem je nemít aktivní FB účet a podobné pitominky. Tohle je hodně důležité a hodně osvobozující. Vykašlete se jim na to. Fakt to nepotřebujete.

Velmi důležité je média nesledovat. Prostě to nečíst. To pro mne osobně bylo netěžší, protože jsem strašně dlouho jako úplně naivní blbka doufala, že se to třeba zlepší. Že se dočtu pravdu a že se konečně někdo postaví za svobodu a právní stát. Že vyhraje rozum. No, jsem vážně hloupá, že? Nicméně teď už nečtu fakenews typu Seznamzprávy, „Rudé právo“ – Novinky ani třeba Aktuálně.cz. Od doby, co mi tam bylo zakázáno psát blog (heč, byla jsem nejprvnější vypovězená ze všech, to je co?), stejně se to nedá číst. Nebo snad ano?

Nemám televizi už od roku 2008, nemám rádio, nemusím se trápit nějakými poplatky ČT ani ČRo. Jak báječné! Ať si tlachají, ať šíří nesmysly, nezajímá mne to. Udělejte to stejné.

Doporučuju všem na novináře hodit bobek. Garantuju vám, že se vám život markantně zlepší a budete o dost šťastnější. A novináři o to víc nešťastní a to se taky počítá.

%d bloggers like this: