Říkám si, že je to pro nás, lidi se slabší náturou, boj, než se cítíme na ulici bez náhubku tak uvolněně, abychom se nemuseli bát každého fízla, který projede kolem. Napadlo mne jedno docela praštěné řešení. Zkuste mne hned neodsoudit, že podporuju kouření – někdy je třeba bojovat všemi prostředky proti zlořádu! (Ti, kdo mají policajty na salámu, ti nemusí číst dál, leda by chtěli poradit méně odvážným bližním.)
Všimli jste si, že kuřáci se těší všeobecnému pardonu z povinnosti zahalovat si obličej? Stojí si jen tak na ulici, nahoře bez, šťastně si ničí plíce a nikdo jim nic neřekne! Jsem sice zarytá nekuřačka, ale říkám si – proč toho nevyužít? A tak jsem dostala jedno ze svých vnuknutí: koupím si falešnou cigaretu a budu se v klidu procházet po ulicích, občas ji přiložím ke rtům a budu si připadat jako Adina Mandlová v Kristiánovi. Oldřich Nový mi sice bude k dokonalosti chybět, ale řeknu vám: když budu dýchat kyslík, bude mi to docela volný!
Cigáro do koutku si klidně dám…
A teď slibuju, že už jdu spát a nebudu psát už vůbec žádné volovinky. Dobrou noc a hodně štěstí!