Vážený pane řediteli,
oznamuji Vám tímto, že moje děti nebudou chodit do školy za podmínek, které jsou nejen nemorální, ale také protiústavní a protizákonné. Vedu své děti k tomu, aby se nebály bojovat za pravdu a aby se vždy postavily lži a špatným lidem. Když bych je poslala do školy, která je přístupná jen těm, kteří se podvolí nesmyslným pravidlům, musela bych sama sobě navždy vyčítat, že jsem nedokázala zachovat mravní integritu a chránit nejvyšší principy, ke kterým jsme v posledních staletích jako společnost dospěli – lidská práva a svobodu. Nejsem přesvědčena o tom, že je škola schopna a ochotna tyto hodnoty chránit a že by se mým dětem dostalo dobrého občanského vzdělání. Nevidím totiž, že by se někdo z ředitelů a ředitelek škol veřejně zastával práv dětí na vzdělání a na život vůbec. Možná si doma po večerech na pivem říkáte, že to není správné, ale to mi nestačí. Pořád, stejně jako dřív v pohnutých a náročných dobách, kdy náš národ čelil totalitní zvůli, platí ono okřídlené: Verba movent, exempla trahunt. Postavit se za svůj názor není snadné, ale o to je to cennější.
Pokud jde o praktickou stránku, omlouvám tímto svoje děti z výuky na neurčito z rodinných důvodů. Protože mi na potomcích záleží jako na ničem jiném a protože jsou mimořádně inteligentní a měli by být přínosem pro ostatní, jejich talent nesmí zakrnět. Zajistíme jim dostatečně kvalitní výuku sami nebo ve spojení s jinými rodiči. Nehodlám ustoupit a převést děti na domácí vzdělávání, ačkoli bych to vzhledem ke svému postgraduálnímu právnímu vzdělání udělat jistě mohla. To by ale nebyl správný krok. Moje děti nic neprovedly a zaslouží si chodit do školy bez podmínek. Mají celý život před sebou a mají právo ho prožít co nejkvalitněji. Bohužel se za ně v dnešní době postavilo jen málo dospělých.
Nebudu školu žalovat, protože jsem měla za to, že jste dobrá vzdělávací instituce a pořád věřím v nápravu společnosti a v to, že se lidé mohou změnit. Oplátkou očekávám toleranci mého postupu.
S pozdravem Vendula Zahumenská