Včera jsme se dobře bavili nad ubohou diskuzí v Poslanecké sněmovně, když se naši drazí zákonodárci handrkovali jak trhovkyně o prodloužení nouzového stavu. Bylo vidět, že mají všichni v gatích a že se už skutečně bojí důsledků svých rozhodnutí. To je jedině dobře. Jiná věc je, že v této fázi nikdo z nich nemůže přestat, věci zašly příliš daleko a bez toho, aby byla vyvozena tvrdá osobní odpovědnost všech ve vládě, ve Sněmovně i v Senátu to prostě nepůjde dál. Toho se ale samozřejmě politikové bojí jako čert kříže a budou se zuby nehty bránit tomu, aby se konečně situace začala řešit za použití zdravého rozumu. Proto lze očekávat, že buď:
a) vláda vyhlásí nový nouzový stav, který ale bude muset Sněmovna zrušit, bude-li si chtít zachovat aspoň nějakou integritu a státní moci legitimitu (a neaktivovat čl. 23 Listiny základních práv a svobod) nebo
b) ministr zdravotnictví se bude snažit udržet všechny zákazy v platnosti skrze mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Ministerstvo je ale značně limitováno v tom, co na základě § 69 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví vůbec může plošně nařídit. Městský soud v Praze to jasně konstatoval ve dvou rozhodnutích a dá se očekávat, že tuto argumentaci zopakuje také v tom, kterým odmítl pomoci žákyni první třídy, aby se přestala dusit v roušce.
Co Městský soud k plošným opatřením řekl?
Omlouvám se za stejnou citaci, ale jde o rozsudky dvou různých senátů, tak ji zde uvádím proto, aby bylo jasné, že jde o opakovaný názor Městského soudu.
Ministr jen stěží svými opatřeními může omezit plošně školy, hospody, fitcentra, obchody a já nevím kde co.
Ministerstvo zdravotnictví nemá pravomoc vydat v případě existence epidemie mimořádné opatření spočívající v razantním a plošném omezení základních práv a svobod (např. plošný zákaz maloobchodního prodeje, plošný zákaz provozu restauračních zařízení či tzv. plošný zákaz vycházení), ať už nouzový stav vyhlášen je, či nikoliv. Teprve v případě, že nouzový stav vyhlášen je, je možno základní práva a svobody razantním a plošným způsobem omezit, ale pouze krizovým opatřením vydaným vládou (např. krizové opatření spočívající v zákazu maloobchodního prodeje či tzv. zákazu vycházení).
Zdroj: Rozsudek MS Praha, č. j. 9A 91/2020 – 804, ze dne 29. 1. 2021
Soud pro přehlednost shrnuje, že Ministerstvo zdravotnictví nemá pravomoc vydat v případě existence epidemie mimořádné opatření spočívající v razantním a plošném omezení základních práv a svobod (např. plošný zákaz maloobchodního prodeje, plošný zákaz provozu restauračních zařízení či tzv. plošný zákaz vycházení), ať už nouzový stav vyhlášen je, či nikoliv. Teprve v případě, že nouzový stav vyhlášen je, je možno základní práva a svobody razantním a plošným způsobem omezit, ale pouze krizovým opatřením vydaným vládou (např. krizové opatření spočívající v zákazu maloobchodního prodeje či tzv. zákazu vycházení).
Zdroj: Rozsudek MS Praha č.j. 11 A 126/2020- 84 ze dne 29. 1. 2021