Když jsem před pár dny zveřejnila svůj soukromý tip na další vlnu pandemie, myslela jsem si, že všechno přijde až v září se zahájením školy. Ale ouvej. Věci se řítí kupředu kosmickou rychlostí nebo možná dokonce rychlostí absurdní, jejíž účinky známe z komedie Vesmírná tělesa. A tak se dnes v našich úžasných nezávislých médiích objevily minimálně dva články týkající se budoucího vývoje strašlivé pandemie.

Můj tip najdete zde.

Psala jsem: „Jistě sledujete s většími či menšími obavami tlak na očkování dětí. Protože na podzim by bylo krapet divné, kdyby hlavní nemocnou skupinou byli zase důchodci (přece jen jsou dost proočkovaní a selhání vakcinace by zrovna nepomohlo v šíření očkovacího blaha), myslím si, že hlavním cílem budou děti.“

Na Seznamzprávy se píše: Data z Británie navíc ukazují, že se tato varianta viru šíří hlavně ve školách mezi dětmi. Ohniska jsou tak většinou na základních a středních školách. Nejvíce nakažených a nejrychlejší růst nakažených je podle dat z britského Úřadu pro národní statistiku mezi školáky ve věku 7 až 11 let, tedy ve věkové skupině, která zatím není naočkovaná.“

Já jsem psala: „Na tento boj si média a „odborníci“ chystají půdu už dávno. Vzpomínate na dramatické zprávy o tom, jak na děti všude číhá PIMS? Tipuju, že mainstreamovým hrdinným zdravotníkem bude Jan Lebl z Motola.“

Na Novinky.cz je dnes co? Ano! Rozhovor s Leblem. Ten blábolí mj. následující: „Stejně tak jako u dospělých čeká očkované děti snadnější život. Bezproblémové cestování minimálně po celé Evropě, návštěva kulturních či sportovních akcí. Budou chráněné i proti mnohem infekčnější indické mutaci, která k nám může přijít, a i kdyby se situace v září opět zhoršila, budou se moci bez obav a komplikací účastnit školní docházky a jiných denních aktivit. Posledním přínosem je to, co mnoho odmítačů očkování zcela přechází. Všichni jsme zodpovědní nejen za sebe, ale za celou naši komunitu. Všichni my očkovaní přispíváme k tomu, aby se pandemie nevrátila, nebo ne v takové míře, a náš život mohl běžet v normálních kolejích, jak jsme byli zvyklí.“

Chudáci ty moje nebohý děti, z odpovědnosti za život tlusťochů nedbajících o své zdraví asi nikdy nevyjdou. Když k tomu připočtu hříchy koloniálního zneužívání a to, že jsou bílý, možná taky heteráči (ale to nevím), oba dost chytrý a inteligentní, ale přesto plýtvající cennými zdroji na udržení své bídné existence a sprostě ničí planetu, myslím, že bych je měla poslat do lesa jako Jeníčka a Mařenku, aby nedělaly ostudu a přestaly klást překážky nové zelené jásavé budoucnosti.

Ale pojďme k jádru věci: začínám ze sebe mít docela strach! Jen jsem se tedy krapet sekla ohledně měsíce. S červnem jsem fakt nepočítala, doufala jsem v nějaký oddechový čas!

P. S.: Proč mi to takto nejde s čísly do Sportky?

%d bloggers like this: