ČAK, ČLK anebo ČKA. Zkratky, které jsou normálním lidem lhostejné a ze kterých se přitom mnohým advokátům, lékařům nebo architektům ježí chlupy odporem. Donedávna mne osobně prakticky nezajímaly. Slýchávala jsem různé stížnosti na to, že nefungují dobře, že ve vedení jsou lidé, kteří politikaří, že mladí a noví nemají šanci, že vedení je prostě dané a nedá se s tím nic moc dělat.
Protože jsem se věnovala řadu let územnímu plánování, slýchala jsem stížnosti hlavně na komoru architektů. Koronavirus dal i profesním komorám nové rozměry. Všichni vidíme, jak se chová šéf České lékařské komory Kubek. Kdybych byla lékařem, doopravdy bych se musela stydět, že jsem s něčím takovým, jako je Kubkovo vystupování na veřejnosti, spojována, říkala jsem si.
Díky našim aktivitám jsme se já a David dostali velmi záhy do hledáčku České advokátní komory. Když jsme si dovolili obrátit se na soud s žádostí o přezkum nouzového stavu a šílených krizových opatření (měli jsme pravdu, co?), předseda Advokátní komory napsal: „„Obdobně „reprezentativní“ jsou v této chvíli (!) odborné úvahy na téma „zdali usnesení či rozhodnutí“ se závěry o budoucí vymahatelnosti sankcí (JUDr. Jiří Vaníček). Medvědí službu kreditu advokacie odvádí též ti kolegové, kteří momentálně nemají lepší nápady než nabízet potenciálním klientům zastupování proti státu o náhradu škody, případně, když podobná podání už přímo koncipují.“
Mne označil celkem drze za „manželku“. Nelíbilo se mi to ani trochu, já totiž nejsem něčí manželka, ale celkem dobrá právnička. Protože nemám žádný pořádný vliv, napsala jsem o tom alespoň blog (dokud jsme ještě mohla na Aktuálně blogy psát).
Ukázalo se, že šikana ze strany Komory rozhodně nějakým textem na Advokátním deníku neskončí. Za poslední rok udavači nelenili a napsali na nás několik značně ubohých stížností. Komické je, že jedním z agilních byl i Ústavní soud. Dobré, ne? Bohužel Komora, namísto toho, aby tyhle hlouposti házela rovnou do koše, nám pořád a pořád dopisy zasílá a žádá, abychom se vyjádřili a vyhrožuje zahájením kárného postihu. Možná, že nám chce uložit stejně jako třeba Kláře Samkové i tučnou pokutu.
Vtipné je, že když advokát Kušnarenko vyzýval k ozbrojování českých muslimů, dostal jen napomenutí. Čarodějnice jsou evidentně nebezpečné.
Považujeme kroky Komory za šikanózní. Předpokládáme, že nadále budeme čelit dalším a dalším zbytečným útokům. Naposled nám totiž Komora zaslala skutečně kuriózní stížnost. Když jsme na přání klienta byli v restauraci Čtyři růže (z toho vzniklo video) a řešili jsme každodenní mimořádně obtěžující a stresující zásahy policistů, taky si na nás někdo stěžoval. Chovali jsme se velmi slušně, s policisty jsme komunikovali a jediné, v čem byl problém, byla naprostá neznalost zákona ze strany hocha v uniformě. Podle Komory to asi byla naše vina, že ten od „pomáhat a chránit“ ani neví, na základě jaké normy tvrdě zasahuje do lidských práv.
Říkáme si, jestli nám Komora tím, že doopravdy a s vážnou tváří žádá, abychom se vyjádřili, jak si dovolujeme poskytovat právní pomoc klientům a zastupovat je v jednání s policií, říká, že advokáti nesmí vlastně nic, co není v souladu s nějakým oficiálním názorem. Patrně ano. Hájit vrahy dětí, násilníky ubližující ženám a podobná individua, to je ok. To nikomu nevadí a vůbec to nikoho nepohoršuje. Ale zastupovat občany, kteří jsou obětí státní libovůle, to ne, to jste přehnali, milí zlatí.
Naše reakce na poslední udání je zde.
Už dlouho jsme přesvědčeni, že systém profesních komor je mimořádně špatně nastaven. Jediným správným způsobem regulace svobodných profesí je nastavení systému akreditace pro komory. Když právnická osoba akreditaci získá, měla by mít možnost být plnohodnotnou profesní komorou. Není už únosné, aby existovala jen jedna komora, která diktuje všem, co je správné, aniž by sama zastávala morální hodnoty a pomáhala společnosti. Myslíme si, že je načase usilovat o novelu zákona.