Nevím, proč učitelé ještě nejsou v generální stávce. Distanční výuka je směšná, není to výuka, a dětem jsou upírána jejich základní práva. Ústavní soud sice dostal další možnost postavit se konečně za nás, za lidi, když může rozhodovat o porušování Úmluvy o právech dítěte (jedním z těchto práv je právo na vzdělání!), nicméně na slabé soudce nemůžeme spoléhat. Proto se musí rodiče bít za svoje děti sami. Nevěřím, že vám, rodičům, může být lhostejné, co s dětmi bude a nevěřím, že jste schopni vlastní děti do slova a do písmene zaříznout ve jménu jakéhosi boje s jakýmsi virem.
Dětem jde o všecko. Jsou upozaděny, dozvídáme se jen, že máme chránit jakousi skupinu, která se stala nástrojem vyděračů a těch, kdo to s námi rozhodně nemyslí dobře a jen lační po moci a po penězích, a na oltář této ochrany máme obětovat cokoli. Je to z podstaty věci, jak s oblibou říkáme my právníci, nesmysl. Obětovat mláďata není znak solidarity, ale idiocie.
Takže pusťme děti konečně do školy. Vraťme podnikatelům práci. Skončeme ubližování starým lidem a ohrožování nemocných, kteří se nemohou dostat k řádné lékařské péči! Přestaňme sledovat média, která se nás snaží jen vyděsit, která tyjí z toho, že sledujete, kolik lidí umře s pozitivním testem, jako kdyby na tom nějak zvlášť záleželo. Jako by jejich smrt byla odlišná od smrti jiných! Jako by jejich životy měla extra hodnotu nad vašimi vlastními životy! Ne nemají! Je naprosto jedno, kdo zemře s pozitivním testem a kdo bez něj. Smrt tu s námi je a bude a už se s tím smiřte a přestaňte bláznit. Ano, možná, že zemře o 20. 000 lidí víc a možná ne. A co se konkrétně stane? Nic. Živí budou žít dál, nad mrtvými budeme zřejmě chvíli plakat. Tak jako vždy. Nemáme data, nemáme cost benefit analýzu, máme jen zmatek, lži a bezohledné ničení společnosti.