Dostal se k nám další dotaz na činnost policajtů v době pandemie. Představte si, že pácháte ten nejhorší zločin – nakupujete bez roušky anebo jste ti největší disidenti ze všech a dáváte si jedno cestou domů v ilegální hospodě na rohu. Bohužel vás nějaký přičinlivý udavač napráší a načapá vás policie.
Už jsme psali o tom, že by vám měli policisté PŘESNĚ vysvětlit, na základě jakého právního předpisu po vás něco chtějí. Můžou vás ale z hospody vykázat nebo zkrátit váš nákupní seznam a vyhodit vás ze sámošky? Odpověď zní – ano, můžou. Na základě čeho?
Dnes máme štěstí, nebudeme se babrat v tom nejodpudivějším zákoně o veřejném zdraví, ale zabrousíme do jiné normy – zákona č. 273/2008 Sb., o Policii. Tam máme § 43:
(1) Vyžaduje-li to splnění konkrétního úkolu policie, je policista oprávněn přikázat každému, aby
a) po nezbytnou dobu nevstupoval na policistou určené místo (dále jen „určené místo“),
b) se po nezbytnou dobu nezdržoval na určeném místě, nebo
c) po nezbytnou dobu setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení života nebo zdraví.
(2) K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s označením „Policie ČR“, jde o příkaz podle odstavce 1.
Pravomoc policisty podle tohoto ustanovení je dána vůči každé osobě, v odůvodněných případech (např. havárie) i vlastníkovi či oprávněnému uživateli nemovitosti. K využití tohoto oprávnění musí policista mít konkrétní důvod, na základě kterého dané ustanovení uplatňuje a který má být schopen sdělit osobě či osobám, vůči nimž opatření směřuje. Posouzení konkrétního důvodu je také jedním ze stěžejních prvků pro vyhodnocení přiměřenosti (§ 11) využití tohoto ustanovení.
Podle § 114 také platí, že každý je povinen bez zbytečného odkladu a bezplatně uposlechnout výzvy (pokynu nebo žádosti) policie či policisty, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. Pokud osoba nesplní či odmítne splnit uvedenou povinnost, může její jednání naplnit zejména skutkovou podstatu přestupku neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci podle § 5 odst. 1 písm. a) zák. o některých přestupcích. Toto oprávnění lze v případě neuposlechnutí vynutit také silou (použití donucovacích prostředků). Všichni jsou povinni příkaz policisty uposlechnout, nelze se příkazu bránit, a to ani v případě přesvědčení, že se jedná o neodůvodněný příkaz nebo o nedůvodné použití síly.
Současně je policista povinen při aplikaci tohoto ustanovení vždy zvažovat zásadu přiměřenosti (§ 11). Podle této zásady musí policista postupovat tak, aby žádné osobě v důsledku tohoto postupu nevznikla bezdůvodná újma, a tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo do práv a svobod osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.
Ústavní soud: občané se musí policistovi podrobit
„Občané jsou povinni se podrobit výkonu pravomoci veřejného činitele bez ohledu na vlastní soukromý názor. Jsou-li přesvědčeni, že tímto jednáním bylo porušeno jejich právo či jim byla způsobena škoda, mohou se proti takovému postupu veřejného činitele bránit jiným, a to zákonným způsobem. Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, ani žádná jiná právní norma nepřipouštějí, aby občané nejprve hodnotili zákonnost postupu veřejných činitelů a teprve na základě toho jejich pokynů uposlechli nebo neuposlechli.„ (Usnesení ÚS I.ÚS 263/97).
Proti postupu policie se lze bránit stížností nebo zásahovou žalobou, případně požadovat náhradu újmy podle zákona č. 82/98 Sb.
Bohužel platí, že dokud soudy konečně neřeknou, že s námi vláda jedná protiústavně a nezákonně, pořád ta její nesmyslná opatření z pohledu práva platí. Jestliže ještě jsme aspoň z malilinkaté části právním státem, musíme doufat, že tomu běsnění učiní alespoň Nejvyšší správní soud konečně přítrž, když všechny ostatní soudy již zklamaly. Jestli ne, je samozřejmě prostor pro právo na odpor, revoluci, zúčtování a nový začátek. Těžko říct, v jaké fázi se právě nacházíme.