Vím, že jsem v něčem pomalejší. Ale konečně mi došlo, proč jsou covidfašisti tak hysteričtí. Jsou prostě a jenom naštvaní, že nemají vůbec žádnou odvahu. Taky by chtěli jít na pivo, nechat se ostříhat, dát si masáž, jít s dětmi na lyže anebo prostě žít. Jenže se bojí, a tak to maskují za odpovědnost a neustále sprostě napadají kdekoho, kdo s nimi nesdílí šílenou paniku. Nejnovější hit je, že právě kvůli těm, kdo žijí, oni žít nemůžou. Covidhysterici by si prostě moc a moc přáli, aby všichni trpěli tak moc, jako trpí oni sami. Pak by jim totiž „ti druzí“ neukazovali, jak moc je hloupé dodržovat všechna opatření, která nedávají ani a mák smyslu. „Ti druzí“ by jim neleželi v žaludku, protože by jim dennodenně nepřipomínali, jak moc skočili na špek vládě. Proto si tak urputně přejí tvrdé tresty pro odvážné, proto se třesou na „totální lockdown“. Protože se pak nebudou muset dívat na svoji vlastní ubohost a všechny násilím a tvrdými tresty donutí, aby se cítili mizerně a chovali zle a nenávistně jako oni sami.
Kvůli Janu Hnízdilovi a Janu Tománkovi se dívám tu a tam na blog na Aktuálně. Občas se mi poštěstí, ale většinou je tam snůška strašného balastu odhalující morální marasmus této společnosti. Člověk by až podezíral Aktuálně, že ty blogery vybírá podle nějakého praštěného klíče.